LEGENDA HIP HOPU: NAHRADÍ AI LIDSKOU KREATIVITU?

Shrnutí

Hostem 13. dílu podcastu Uhlík vs Křemík je Michal Řepka alias Mike Trafik, hudební srdce rapové kapely PSH. S Davidem Salomonem a Adamem Hankou mluví o tom, proč umělou inteligenci nepouští do své hudby a používá ji jen na texty pro podnikání, proč podle něj AI originalitu fatálně neohrozí a proč by se s ní nemělo spěchat. Popisuje i svou první cestu do USA a jízdy autonomním taxíkem v Austinu.

Na začátku moderátoři probírají aktuality: proč může AI firmy prodražit kvůli platbám za tokeny, jestli má v době vibe codingu smysl seniorní vývojář a jestli Evropu brzdí regulace jako EU AI Act. Řeč přijde i na to, proč Mike Trafik nedává dětem do ruky mobil. V závěru řeší, jestli jeho restaurace potřebuje technologie a kde AI v gastronomii dává smysl.

Kapitoly

1. 0:00 Aktuality: platby za tokeny a AI jako taxametr
2. 3:42 Vibe coding a nová role seniorních vývojářů
3. 7:25 Evropa, regulace a EU AI Act
4. 12:34 Host Mike Trafik a jeho profil od Gemini
5. 16:21 AI v kapele PSH a hudba bez umělé inteligence
6. 20:03 Kreativita, originalita a opatrnost s AI
7. 22:56 První cesta do USA a autonomní taxíky v Austinu
8. 27:45 Závod o AI, Čína a evropské hodnoty
9. 30:32 Souboj člověka se strojem v hudbě
10. 38:00 TikTok, warmupy a děti bez mobilů
11. 43:31 Restaurace Mikea Trafika a středověk v gastru
12. 50:57 Škálování, obsluha a kde AI dává smysl

Citáty

„Já třeba rád píšu agenty takovým tím způsobem, že vždycky uměj dělat jenom jednu, dvě věci, jsou malý, já bych řekl, že ty svoje trpajzlíky strkám do velmi malý ohrádky, aby mi neutekli, aby mi ani na těch tokenech nevytejkali.“

„Já si myslím, že to není o regulacích. Regulace chrání člověka. Je to mnohem víc o tom, že Evropa je prostě fragmentovaná, málo sjednocená, a kvůli tomu to mají ty firmy taky složitější.“

„Když začnu od konce, tak myslím, že kreativitu, originalitu to, z mýho pohledu neohrozí nějak fatálně, protože to je opravdu výsostně lidská disciplína, bych řekl. Hlavně ta originalita.“

„A druhá věc je teda, že jsem pochopil, že tam opravdu musíš bejt hodně nešikovnej a musíš mít hodně velkou smůlu na to, abys neuspěl. Naproti tomu tady v Evropě musíš bejt hodně šikovnej a mít řádnou dávku štěstí, abys uspěl.“

„Jestli se jí bojíme, tak se bojíme sami sebe, protože my do ní nalejváme sami sebe, co jinýho by se ona učila než nás.“

„Pokud ti něco leží před tebou na talíři, tak tě to nenutí hledat ty cesty, jak z toho vykřesat to nejvíc, a je to najednou všechno dost unilý.“

„Já si myslím, že to možná je to old school přemejšlení, ale když to vohčiješ, tak to tam je slyšet na konci.“

„Od začátku to nedostávají, prostě ne, jednoduše ne, to nepatří dětem do ruky, protože podívejte, co nám to dělá v palicích“

„Prostě když máš čerstvou vařenou nudli, tak už nechceš instantní.“

„Platí pravidlo, že když mám v ruce velký kladivo, tak spousta věcí začne vypadat jako hřebík, a pak má člověk tendenci tím velkým kladivem do všeho mlátit“

Mike Trafik z PSH pouští AI k byznysu, do hudby ne

Michal Řepka alias Mike Trafik, hudební srdce rapové kapely PSH, byl hostem podcastu Uhlík vs Křemík. S moderátory Davidem Salomonem a Adamem Hankou mluvil o tom, proč umělou inteligenci nepouští do své hudby, jak se mu jezdilo autonomním taxíkem v Austinu a proč jeho restaurace zatím digitální revoluci nepotřebuje.

Hudba zůstává ruční práce

Mike Trafik říká, že při práci na hudbě umělou inteligenci nevyužívá. Baví ho celý proces včetně zdlouhavých kroků, které by si mohl ulehčit. ChatGPT používá pragmaticky: zadá pár hesel, aby se dostal k delším textům pro podnikání a produkci, které se mu nechce psát od začátku. Výsledek ale stejně polidšťuje, protože mu vadí strohá a umělá forma. Adam Hanka to shrnul tak, že hudba je pro něj produkt, ke kterému AI nepustí, kdežto na logistiku kolem ní ano.

Hudbu dělá zhruba pětadvacet let. Když začínal, produkce znamenala drahý a nedostupný hardware a know-how, které mu nikdo nedal. Dnes stačí software a zvukové banky jsou po ruce. To je podle něj super, má to ale i druhou stranu: „pokud ti něco leží před tebou na talíři, tak tě to nenutí hledat ty cesty, jak z toho vykřesat to nejvíc“. Člověk proto musí být k sobě tvrdší a věci odmakat, protože na konci je to slyšet.

Na otázku, jestli kvůli hudbě generované AI nepřichází o poslechy, odpověděl, že o ně primárně nesoutěží. S muzikanty o generaci mladšími soupeřit nechce a jeho hudba je podle něj originální a jeho vlastní právě proto, že do ní AI netahá.

Kreativita v ohrožení není, opatrnost se hodí

Kreativitu a originalitu podle Mikea Trafika umělá inteligence fatálně neohrozí, protože jde o výsostně lidskou disciplínu. Jako příklad uvedl boom NFT, který podle něj už umřel. V morálních otázkách je ale opatrnější, až trochu skeptický. Vidí, jak lidé zacházejí s přemírou informací a neumí je třídit. AI proto podle něj potřebuje dohled a mantinely. Stejně jako demokracie má pomalé schvalovací a rozhodovací procesy, ani tady by se nemělo nic uspěchat, protože čas může hrát v náš prospěch.

Adam Hanka později v rozhovoru, když host mluvil o hodnotách, poznamenal, že když se AI bojíme, bojíme se vlastně sami sebe, protože do ní nalejváme sami sebe. Ve svém oboru, programování, sleduje, že umělá inteligence všechno změnila během pár let, kdežto v hudbě jde o pomalejší krůčky.

Robotaxi v Austinu a americký kontrast

V Americe byl Mike Trafik poprvé. Cestou z Washingtonu do Austinu projeli venkov východního pobřeží a v Austinu několikrát jel autonomním taxíkem. Popsal to jako strašně divný pocit, kdy se před ním točí volant a nikdo tam nesedí. Potřetí už to ignoroval a ladil si teplotu a muziku. Jízda vyšla zhruba na šest dolarů, podobně jako Uberem.

Největším nárazem pro něj ale bylo, jak je Američanům podle něj úplně jedno, co se děje někde mimo ně. Druhým postřehem byl rozdíl mezi Amerikou a Evropou: „tam opravdu musíš bejt hodně nešikovnej a musíš mít hodně velkou smůlu na to, abys neuspěl“. V Evropě je to podle něj naopak, tady musíš být hodně šikovný a mít štěstí. Všiml si toho hlavně v gastronomii, kde u silnice narazil na řetězec s devíti sty pobočkami.

Restaurace jako chráněná oblast

Mike Trafik má dnes jednu restauraci, která spojuje asijské kuchyně se zbytkem světa a vyrábí čerstvé japonské nudle, které od ní odebírají další pražské restaurace. Sám o ní říká, že tam panuje devatenácté století, a nestydí se za to. Online rezervační systém podle něj jedné hospodě nepřinese větší byznys a lidé tam chodí hlavně se dobře najíst. Jinak by to bylo, kdyby měli padesát nebo sto poboček, to by tužkou a papírem nešlo.

Adam Hanka připomněl, že AI se dá napasovat tam, kde vznikají data: u faktur, e-mailů nebo rezervací. Rozlišuje intenzifikaci, kdy něco stávajícího zefektivníte, a extenzifikaci, kdy chcete provoz zkopírovat a růst. Pro jeho restauraci by podle něj dávaly smysl datové analýzy, až bude chtít prodej nudlí škálovat do dalších restaurací.

Celý rozhovor si můžete poslechnout v podcastu Uhlík vs Křemík.

Otázky a odpovědi

Proč může být generativní AI pro firmy dražší, než čekají?

Adam Hanka v podcastu Uhlík vs Křemík vysvětluje, že se u generativní AI platí za tokeny, a když je proces nastavený špatně, je to jako taxík, který neví, kam jet, a zaplatíte tři nebo čtyři cesty. Doporučuje psát malé agenty, kteří umí jen jednu nebo dvě věci, a volit model podle práce, protože nejsilnější modely na jednoduché úlohy pálí tokeny zbytečně.

Brzdí EU AI Act evropské inovace?

Podle Adama Hanky z podcastu Uhlík vs Křemík na hranice regulací při zavádění AI naráží jen málokdy. EU AI Act podle něj zakazuje věci jako hromadné stahování obličejů z internetu, sledování lidí na dálku nebo social scoring. Hlavní brzdou Evropy je podle něj fragmentace a nepropojené kapitálové trhy, ne regulace.

Používá Mike Trafik z PSH umělou inteligenci při tvorbě hudby?

Ne. Michal Řepka alias Mike Trafik v podcastu Uhlík vs Křemík říká, že v hudbě AI pracovně nevyužívá, protože ho baví celý proces včetně zdlouhavých kroků. ChatGPT mu pomáhá jen s delšími texty pro podnikání a produkci, které pak stejně polidšťuje.

Ohrozí umělá inteligence kreativitu a originalitu?

Mike Trafik si v podcastu Uhlík vs Křemík myslí, že fatálně ne, protože originalita je výsostně lidská disciplína. Připomíná boom NFT, který už odezněl. Zároveň je opatrný: AI podle něj potřebuje dohled a mantinely a není kam spěchat, protože čas může hrát v náš prospěch.

Jaké je jet autonomním taxíkem v Austinu?

Mike Trafik, který byl v USA poprvé, jel v Austinu autonomním taxíkem několikrát. V podcastu Uhlík vs Křemík popisuje, že je zprvu divné dívat se na volant, který se točí sám, ale potřetí už to ignoroval a ladil si teplotu a muziku. Jízda stála kolem šesti dolarů, podobně jako Uberem.

Proč Mike Trafik nedává dětem mobil ani tablet?

Mike Trafik v podcastu Uhlík vs Křemík říká, že jeho děti telefon ani tablet od začátku nedostávají, protože to podle něj dětem nepatří do ruky. Je bytostně přesvědčený, že obrazovky mají destruktivní účinky, a zakázal by je do osmnácti let, stejně jako cigarety a alkohol.

Dává smysl zavádět AI do restaurace?

Podle Mikea Trafika z podcastu Uhlík vs Křemík jedné restauraci online rezervace ani digitální sklad větší byznys nepřinesou, lidé chodí hlavně se dobře najíst. Se stovkou poboček by to bez technologií nešlo. Adam Hanka dodává, že AI se hodí tam, kde vznikají data, třeba u faktur, e-mailů, rezervací nebo datových analýz při škálování prodeje nudlí.

Jak se mění role seniorního vývojáře v době vibe codingu?

Adam Hanka v podcastu Uhlík vs Křemík říká, že vibe coding mnoho lidí po pár webech omrzí, podobně jako pečení chleba v covidu, a důležité je dělat produkty, které někomu pomáhají. Seniorní vývojář podle něj staví architekturu, infrastrukturu a bezpečnost a pozná, jestli je věc užitečná. Kód přitom senior píše jen ve třiceti až čtyřiceti procentech své práce a generovat ho podle Hanky nebude. Zbytek práce, tedy meetingy, reporting klientovi, vysvětlování úkolů juniorům a kontrola jejich kódu, v roli zůstane.

Kdo a co v dílu zaznělo

• Darkside (firma, 0:07): Firma, ze které se představuje moderátor David Salomon.
• Creative Dock (firma, 0:14): Adam Hanka je v Creative Docku šéfem dat a AI.
• Claude (Anthropic) (produkt, 2:49): Adam Hanka na něm ukazuje, že nejsilnější model Opus spotřebuje hodně tokenů a rychle vyčerpá předplatné.
• EU AI Act (jiné, 9:16): Evropské nařízení o umělé inteligenci, které podle Adama Hanky zakazuje například hromadné stahování obličejů a social scoring.
• Pražská burza (instituce, 11:45): Příklad malého trhu, na kterém je málo IPO.
• PSH (organizace, 12:54): Rapová kapela, jejímž hudebním srdcem je host Mike Trafik.
• Gemini (produkt, 13:10): Moderátoři nechali Gemini napsat profil hosta, Mike Trafik v něm našel nepravdy.
• ChatGPT (produkt, 13:12): Mike Trafik ho používá k zadání delších textů, které pak upravuje.
• Jam & Co (firma, 13:57): Restaurace hosta s fúzí asijských kuchyní a výrobou čerstvých japonských nudlí, v jeho řeči přepsaná jako Džemenko.
• Láďa (osoba, 17:25): Frontman PSH, který do kapely nosí novinky o AI.
• Pšenda (osoba, 17:28): Kamarád kapely a vývojář, od kterého má Láďa novinky o AI.
• NFT (jiné, 20:58): Příklad boomu ve výtvarném umění, který podle hosta už odezněl.
• Letná (místo, 21:05): Na zdi na Letné jsou podle moderátora nakreslená NFT.
• Austin (místo, 23:49): Město v USA, kde host několikrát jel autonomním taxíkem.
• Uber (firma, 25:03): Host s ním srovnává cenu jízdy autonomním taxíkem.
• Řeporyje (místo, 25:38): Host k nim přirovnává okrajovou čtvrť Austinu, kde bydlel.
• Elon Musk (osoba, 28:18): Zmínka v otázce na hvězdné války, které se rozpoutaly kolem AI.
• Spotify a Apple Music (produkt, 30:56): Platformy, které podle Adama Hanky může zaplavit hudba vytvořená AI.
• Daniel Franc (osoba, 33:38): Předchozí host podcastu, který si také hlídá kreativní sval a od AI chce jen návod.
• TikTok (produkt, 38:25): Příklad rychlého formátu, který podle moderátora může měnit vkus posluchačů.
• LinkedIn (produkt, 52:38): Místo, kde se podle Adama Hanky píše, že jen malá část aplikací AI něco přináší.
• New York (místo, 55:00): Host tam strávil týden na konci cesty po USA.

O hostovi

Michal Řepka alias Mike Trafik je hudebním srdcem rapové kapely PSH, ve které jsou tři. Muziku dělá podle svých slov zhruba pětadvacet let a začínal v době, kdy produkce znamenala drahý a nedostupný hardware. Na vinyly si lepil značky, které se hodily hlavně při DJských soutěžích, a dnes hraje i warmupy před koncerty. Při tvorbě hudby umělou inteligenci nepoužívá, ChatGPT mu pomáhá jen s texty pro podnikání. Má restauraci, která spojuje asijské kuchyně se zbytkem světa a vyrábí čerstvé japonské nudle pro další pražské restaurace. Nedávno byl poprvé v USA, kde v Austinu jezdil autonomními taxíky. Jeho děti nemají mobil ani tablet.

Přepis dílu

[0:00] David Salomon: Posloucháte podcast "Uhlík vs. Křemík", pořad pro ty, kdo už toho o AI slyšeli mnoho, anebo třeba vůbec nic. Já jsem David Salomon z Darkside a jako vždycky je tu se mnou muž, který tenhle technologický biják sleduje z první řady: Adam Hanka, šéf dat a AI v Creative Docku. Ahoj, Adame.

[0:17] Adam Hanka: Nazdar, Dave.

[0:22] David Salomon: A ještě než za námi přijde náš dnešní host, máme tady pár aktualit ze světa technologií a umělé inteligence. Firmy si historicky zvykly platit za software jasný měsíční paušál, jenže u generativní AI se často platí za každý "token", tedy za každé zpracované slovo nebo instrukci. Čím víc AI používáte, tím víc točíte tenhle digitální taxametr. A špatně postavený proces dokáže firmě propálit rozpočet hned za pár dní. Adame, jak velká facka to pro firmy může být, když zjistí, že tahle revoluce není žádná bezedná kouzelná krabička za 200 Kč měsíčně, ale spíš takový odbržděný taxametr, který se nezastaví ani na semaforu, natož na červený?

[1:03] Adam Hanka: Já bych chtěl říct, že ty firmy, se kterými pracuju já, tak pro ně to snad žádná facka není, protože se jim to snažíme od začátku vysvětlovat. A zároveň těch informací o tom, že za ty tokeny, když pouštím agenty, platím, tak těch už je ve veřejném prostoru relativně hodně. Takže já doufám, že už to pro firmy dneska tak velká facka není. Ale ty tady používáš pojem taxametr, tak já, když o tom tak přemýšlím, tak mám pocit, že občas někdo implementuje umělou inteligenci takovým způsobem, jako že si sedne do taxíku a řekne: "Odvezte mě domů." A teď ten řidič typicky neví, kde bydlíš. On tě někam odveze a ty potom koukáš na to, že seš úplně jinde, tak říkáš: ne, já jsem myslel domů, odvezte mě jinam domů." Tak tě zase někam jinam odveze. A když po tom městě jezdíš tímhle způsobem, tak je jasný, že zaplatíš tři nebo čtyři cesty. To znamená, ty chceš ty procesy stejně jako to vysvětlování toho, kde bydlíš, co nejvíc optimalizovat.

[1:53] Adam Hanka: A jestli má umělá inteligence nahrazovat lidskou práci, což se v některých oblastech už docela dobře daří, tak v tu chvíli taky potřebuješ, aby dokázala sama přemýšlet, aby dokázala se sama rozhodovat, protože to je to, v čem tkví to gró lidský práce. A samozřejmě tohleto něco stojí, ono to stojí tu inferenci, ty někde na serverech pálíš elektřinu, a za to potom samozřejmě platíš ty tokeny. Když ten proces nastavíš blbě a když tam je příliš mnoho přemýšlení, tak za to zaplatí spousta peněz. Já třeba rád píšu agenty takovým tím způsobem, že vždycky uměj dělat jenom jednu, dvě věci, jsou malý, já bych řekl, že ty svoje trpajzlíky strkám do velmi malý ohrádky, aby mi neutekli, aby mi ani na těch tokenech nevytejkali.

[2:41] Adam Hanka: A ta spotřeba tokenů, ta je důležitá nejenom ve chvíli, kdy pouštíš ty agenty, ale i ve chvíli, kdy používáš nějaký nástroje. Třeba když máš Claudea od Anthropicu, tak tam máš různý modely, a když používáš ten nejlepší, Opus, tak ten žere strašný množství tokenů, takže potom v určitou chvíli zjistíš, že jsi za dvě hodiny povídání si s umělou inteligencí vyplejtval svoji subskripci na celej den a potom musíš zase, nevím, třeba tři hodiny, čtyři hodiny čekat, anebo třeba do druhýho dne čekat. Takže nejenom ladění promptů, ale i uvědomění si toho, jakej model potřebuju na kterou práci, je důležitý, protože některý modely jsou trochu hloupější, ale na některou práci stačej, některý modely jsou mega chytrý, ale když potom mega chytrej model používáš na jednoduchou práci, tak pálíš ty tokeny úplně zbytečně.

[3:31] David Salomon: Docela se mi ulevilo, jak jsi popisoval tu velikost toho agenta, a myslím si, že spoustě z nás se ulevilo, že i s malým agentem se dá zahrát velké AI divadlo. Pojď na další aktualitu. Na sítích teď totiž neustále slýcháme takovou tu magickou větu: "Každej si dnes může pomoct s AI a vytvořit software," jenže jak se říká, doma si taky můžeš upéct chleba, a málokdo to dělá, a nakonec stejně jde do pekařství. Takže ta bariéra vstupu díky AI sice padá, ale nakonec, i když může tlouct kód každej amatér, tak vidíš furt tu hodnotu v těch, řekněme, seniorních vývojářích?

[4:12] Adam Hanka: A ty už sis něco zkoušel doma na vibe s umělou inteligencí? My jsme to i řešili v minulým dílu, ale vlastně jsem se tě nezeptal, jestli ty už sis něco vibe-l.

[4:20] David Salomon: Jo, udělal jsem jednu růžovou kalkulačku.

[4:23] Adam Hanka: Hustý. Tak za domácí úkol si pak ještě, prosím tě, třeba udělej aspoň hada.

[4:28] David Salomon: Dobře.

[4:30] Adam Hanka: A k čemu je ta růžová kalkulačka dobrá? K čemu ti tak pomáhá?

[4:34] David Salomon: Sčítá, odčítá a perfektně růžová.

[4:36] Adam Hanka: Super. A kolika lidem už jsi to prodal?

[4:39] David Salomon: Zatím nikomu.

[4:40] Adam Hanka: Aha. A myslíš si, že si to někdo koupí?

[4:42] David Salomon: Netuším. Myslím si, že spíš ne.

[4:44] Adam Hanka: A to je ten rozdíl mezi tím vibe kódováním. Já jsem tady minule říkal, že ten pojem vibe coding nemám tak strašně moc rád, protože mně přijde, že pak by se marketing, kterej je vylepšenej pomocí umělý inteligence, měl jmenovat vibe marketing, a generování textu by se mělo, nebo e-mailů by se mělo jmenovat vibe emailing, a tak tomu neříkáme. Nicméně pravda je, a zpátky na zem, je taková, že dneska žijeme v době, kdy spousta lidí dokáže vytvořit pomocí umělý inteligence nějakej kus softwaru, typicky webovou stránku, což jim dřív nešlo, nebo to neuměli. Oni jsou z toho nadšený. A my žijeme v takovým čase AI excitementu, podívej, co to umí, podívej, já jsem to tady dokázal udělat sám. Rád bych se zeptal lidí, kolik těch webovejch stránek udělali, protože typicky to je jedna, dvě, a pak už se to okouká a přestane tě to bavit.

[5:36] Adam Hanka: Stejně jako v covidu jsme si všichni pekli chleba. Já jsem měl doma kvásek v lednici, ten jsem měl pojmenovanej, jmenoval se Otík už je dávno po smrti, protože jsem se mu přestal věnovat. Upekl jsem asi osm chlebů a pak mě to nadšení z toho, že si doma můžu péct vlastní chleba, úplně omrzelo. Já si myslím, že spoustu lidí to vibe kódování po nějaký době taky omrzí, protože si udělaj jeden, dva weby, ale pak zjistěj, že jim to trochu k ničemu. Kam tím směřuju? I k těm otázkám, kde jsem se tě ptal na tu kalkulačku. Důležitý je vytvářet produkty, který někomu s něčím pomáhaj, jsou k něčemu dobrý. A co je takovej dobrej produkt? Buďto ti to způsobí zábavu, nebo ti to ušetří peníze, nebo ti to přinese něco do života. A většina těch věcí, který jsou vyvajbený, způsobujou zábavu v tom procesu tý tvorby a v tý radosti toho, že se mi tady něco stalo a že se mi tady urodila ta webová stránka nebo tvoje růžová kalkulačka.

[6:32] Adam Hanka: Ale potom je to trochu k ničemu. Ten seniorní vývojář, to není člověk, kterej by uměl perfektně psát kód. Samozřejmě, to umí taky, ale seniorní vývojář je tady od toho, aby mi dokázal postavit dobrou architekturu, aby mi dokázal správně nastavit infrastrukturu, aby mi pomohl v tom, aby ta aplikace byla bezpečná a aby hlavně věděl nebo poznal i v břiše, jestli staví něco, co bude někomu k něčemu užitečný. Takže role seniorního vývojáře se posune někam o kousek jinam. Ten člověk nebude generovat kód, ale podívej se, role seniorní vývojář, to je člověk, kterej kód píše. Nechci se nikoho dotknout, pánové, omlouvám se, a dámy. Ve třiceti, ve čtyřiceti procentech svý práce. Zbytek tráví na meetinzích, reportuje klientovi, vysvětluje juniornějším lidem, co mají dělat, kontroluje po nich kód. Tohleto tam v tý roli samozřejmě zůstane. Ty zkušenosti tam budou i nadále extrémně potřeba.

[7:25] David Salomon: Pojďme se teďka ještě před hostem podívat na další téma, kterýmu výborně rozumíš, a to je v podstatě vztah Evropa, Amerika, Čína. Evropa, ta je, řekněme, známá svejma regulacema, ať už to je v pozitivním nebo v negativním slova smyslu. A zatímco nám může připadat, že Amerika a Čína šlapou na plyn, tak Evropa přidává nějaký ty regulace, můžeme říct třeba ochranu. Část startupů už nahlas křičí, že kontinent ztrácí tempo a že místo jasných mantinelů vzniká nějaká právní mlha, ve který ty firmy vůbec netuší, co s daty a trénováním AI modelů směj a nesměj dělat. Myslíš si, že má Evropa vůbec ještě reálnou šanci být tou technologickou velmocí, když se momentálně soustředíme hlavně na to, jak ten vývoj co nejdůkladnějc a nejvíc zabezpečit, ochránit, zregulovat, ohraničit?

[8:21] Adam Hanka: Tohle je složitý téma, co sis tady vybral, a je to téma veskrze velmi vážný, protože my se tady bavíme o tom, jestli regulace zamezuje inovacím, anebo jestli ve skutečnosti ta regulace těm inovacím může nějakým způsobem i pomáhat. Když se podívám do veřejnýho prostoru, tak tam slyším, že Evropa je přeregulovaná. Já se implementací umělý inteligence zabejvám opravdu dlouho a musím říct, že na tu hranici regulací narážím velmi málokdy. Možná to je i tím, že jsem si ty věci přečet a že jim trochu rozumím, takže nejsem takovej ten ukřičenej, co by se bál, že za každým rohem čouhá nějakej velkej přešlap, ale chápu i to, že se některý firmy bojej. To, o čem tady mluvíš, je ale potřeba rozdělit do několika úrovní.

[9:07] Adam Hanka: Ta první úroveň je pravděpodobně ta mlha regulace, kterou jsi zmiňoval, a to je pravděpodobně teď současná implementace takzvanýho EU AI Actu, respektive evropskýho nařízení o umělý inteligenci. To je regulace, která v podstatě říká spousta věcí, který my s tou umělou inteligencí nesmíme dělat, a já jsem mega rád, že některý ty věci jsou zakázaný. Já třeba díky tomuhletomu nařízení nesmím vytvořit tvýho nahýho avatara. Ne že bych o to stál, při vší úctě k tobě, ale.

[9:39] David Salomon: Stejně bys to udělal tajně.

[9:41] Adam Hanka: No, to si vyřídíme po vysílání, ale je to typicky něco, co nechceš. Stejně jako nechceš, aby tuhle technologii někdo využíval k šikaně dětí na středních školách, koneckonců už jsme to tady taky rozebírali. To, na co narážej ty startupy velmi často, je, že s implementací umělý inteligence je spojený relativně velký množství papírování a musíš vyplňovat různý dotazníky a musíš vyplnit všechny ty formuláře, který k tomu jsou. Ano, to je trochu složitý. Na druhou stranu, hrajeme si s tak náročnou a složitou hračkou, která má tak ohromnej potenciál, že je prostě dobře, že tady ta regulace nějakým způsobem je, jo. Kdyby totiž ta regulace neexistovala, tak já hned založím startup, anebo někdo jinej založí startup, kterej třeba oskrejpuje všechny vaše obličeje z internetu a natrénuje na tom nějakej algoritmus na vzdálený rozpoznávání lidí.

[10:30] Adam Hanka: Tak to skrejpování, to znamená hromadný stahování obrázků z internetu, je díky EU AI Actu zakázaný. Ty nesmíš stahovat hromadně obličeje lidí z internetu, protože ty jsou považovaný za nějaký osobní data. Stejně tak státy nebo policie nesmí na dálku sledovat lidi, když se pohybujou po městě, protože to je taky pomocí EU AI Actu zakázaný. Nebo třeba nesmíš dělat takzvanej social scoring, to znamená, že já nesmím mít někde nějakou tabulku, ve který je napsaný David Salomon, jé, přešel na červenou, odčítáme dva bodíky, jé, znova přešel na červenou, to už bylo dneska podruhý, odčítáme další tři bodíky, pak ti to sečtu a řeknu ti, že tvoje dítě se nedostane na střední školu. Zdravíme do Číny. Tak přesně tohleto je taky zakázaný.

[11:16] Adam Hanka: Takže ta regulace ve skutečnosti vymáhá spousta věcí, který způsobujou to, že ta umělá inteligence bude nakonec sloužit lidem, a ne že lidi budou sloužit umělý inteligenci. Tam, kde je potřeba si říct, že Evropa ztrácí svůj inovační potenciál, a teď už mám pocit, že mluvím hrozně dlouho, tak je hlavně v tom, že my máme nepropojený kapitálový trhy. Zeptejte se někoho, kdo by z místních startupistů chtěl sbírat venture kapitál v Česku, anebo třeba kdo by chtěl jít na českou pražskou burzu. Těch IPO, to znamená těch lidí, který vydali svoje akcie na pražský burze, je hrozně málo, protože je malá. My potřebujeme propojovat tenhleten evropskej kapitál právě proto, aby Evropa měla větší inovační potenciál. Já si myslím, že to není o regulacích. Regulace chrání člověka. Je to mnohem víc o tom, že Evropa je prostě fragmentovaná, málo sjednocená, a kvůli tomu to mají ty firmy taky složitější.

[12:11] David Salomon: Je to o těch pravidlech, aby se nezneužívaly data a prostě věci, který my máme jako digitální otisk, ať už na internetu, na sociálních sítích a podobně. Tohle je zajímavý téma i z hlediska muziky, kultury, písniček, fotek, a proto už se těším na našeho dnešního hosta, který právě přichází. A naším dnešním hostem je Michal Řepka, kterého všichni znáte pod jménem Mike Trafik. Ahoj, Michale.

[12:41] Michal Řepka: Ahoj. Čau.

[12:42] Adam Hanka: Nazdar, vítej.

[12:43] David Salomon: Vidíš, Adame, to jsi nečekal, že budeš někdy na hiphopovým koncertu.

[12:47] Adam Hanka: Ne, nečekal.

[12:48] David Salomon: Tak dneska to máš v podstatě, tak jako skoro kompletní hiphopovej koncert, i když ty seš z PSH, kde jste tři, takže máš jako třetinu. Tak jako půjdeme na tebe postupně, jo, Adame.

[13:01] Michal Řepka: Já do toho hudbu instrumentálně to dostaneš dneska.

[13:03] David Salomon: Aby to nebyl pro tebe takovej šok. My se podíváme jako u každýho hosta, jak tě vidí umělá inteligence. Občas dáme Gemini, občas ChatGPT, tak teďka máme Gemini a ta říká: "Michal Řepka, známý jako Mike Trafik, je architektem zvuku legendárních Penerů Strýčka Homeboye v závorce PSH a jednou z nejvýraznějších postav české hiphopové scény posledních pětadvaceti let. Jako producent a DJ prošel evolucí od tahání těžkých kufrů s vinylem až po cloudovou produkci, přičemž si vždy zachoval pověst technického perfekcionisty a dříče, který nečeká na inspiraci, ale chodí jí naproti do studia. Jeho relevantnost pro téma AI spočívá v jeho schopnosti adaptovat se na technologické skoky, aniž by ztratil svůj typický groove a autenticitu, kterou si hiphop upěnlivě střeží. Mimo hudbu je Trafik úspěšným podnikatelem, spolumajitel restaurace Jam& Co, což do debaty vnáší pragmatický pohled na efektivitu a systémy." Jak se ti to líbí?

[14:05] Michal Řepka: To je skvělý, jak to vždycky vyplivne nějakou blbost. To je úplně možný, ne? Co to je za blbost? Já jsem čekal teda ještě horší, že to bude totální guláš, ale je tam pár nějakejch minimálně nepravd.

[14:23] David Salomon: Jo.

[14:23] Michal Řepka: No tak.

[14:24] David Salomon: Tak řekni to.

[14:27] Michal Řepka: Co se týká mojí produkce primárně, tak se opravdu nepovažuju za toho, kterej, searchuje nějakou technickou dokonalost. To bych řekl, že je i příznačný pro to, co dělám, je, že jestli něco nehledám, tak je to nějaký úplně vycizelovaný zvukový.

[14:49] David Salomon: Nějaký dokonalosti.

[14:50] Michal Řepka: Nějaký mety, ale spíš jdu po emocích a po nějakým zážitku a po nějaký hloubce.

[15:01] David Salomon: Tak to máš s těma modelama společný, ne? Taky kolikrát nehledaj dokonalost, ale jdou po tom zážitku z tý odpovědi.

[15:08] Michal Řepka: Jo, takhle, jasně.

[15:09] David Salomon: Takže vlastně udržet, že jo, toho.

[15:11] Michal Řepka: Udržet uživatele.

[15:12] David Salomon: Strážet uživatele, posluchače, je to v podstatě dost podobný. Do další sloky, no. Je to podobný. Okej, takže je to pro tebe spíš takový úsměvný.

[15:20] Michal Řepka: Tak je to takový, jak je to technicky strohý, je to přesně do jistý míry taková techno-fašistická biografie, víš, jako když.

[15:30] David Salomon: Jo, takže ještě příště bych tě to dal v takovejch těch, jak se říká, bullet pointech, jo, prostě jenom jako.

[15:35] Michal Řepka: Odrážkách, to by bylo ještě, už jenom to by mohlo bejt horší. Tak jo.

[15:39] David Salomon: A ten konec, tam ten ještě prostě tu poslední větu, ta je super.

[15:41] Michal Řepka: Jo, tak to je: "Mimo hudbu je Trafik úspěšným podnikatelem, spolumajitel restaurace Jam& Co, což do debaty vnáší pragmatický pohled na efektivitu a systémy."

[15:50] David Salomon: Boží, to je skvělý.

[15:51] Michal Řepka: Jo, to znamená, asi si máme představit, že, ti řeknu něco o kasách a o tom, jak máme jako uspořádanej sklad, třeba. A excelový tabulky.

[16:00] Adam Hanka: To je jako že mapujete procesy. To je v době umělý inteligence extrémně důležitý.

[16:03] Michal Řepka: Ty jo, my jsme tě potřebovali zaměstnat asi. Tam panuje devatenáctý století v tý restauraci.

[16:08] David Salomon: Tak v pohodě, přinesou si hliněný destičky. Ono to opravdu bude dobře fungovat mezi váma dvouma, protože zatímco ty se postavíš do fronty na koncert PSH, tak ty se zase postavíš do fronty na Adamovy trpajzlíky. Pojďme se podívat ještě k tý kapele, i když dneska se chcem bavit hlavně o tobě a o těch AI inovacích a o technologii, vůbec o přístupu. Hodně cestuješ, máš přehled, a to je skvělý. Budeme rádi, když se s námi o to podělíš. A co v tý kapele, řešíte tam vůbec AI a je tam někdo třeba AI tahoun a někdo, kdo třeba i je odpůrce, protože máš ty persony, máš lidi, optimisty, pesimisty, pragmatiky, odmítače, a třeba, víš, řekneš: "Hele, sorry, jdeme na koncert si odpočinout, tohle řešej jako lidi a tam, a neřešíme tam Hormuz Caperule, AI, víš, jako."

[16:58] Michal Řepka: Tak my ty věci v kapele hodně řešíme obecně společenský témata, politický témata, sociální témata, a samozřejmě, abych byl úplně upřímnej, tak i spoustu kravin řešíme normálně. Jsou i odpočinkový debaty, takže to není o tom, že bychom si sedli do auta a řešili bychom tíhu světa jenom. Ale o věcech se bavíme hodně otevřeně. A co se týká AI, tak teda musím říct, že s aktuálníma novinkama chodí Láďa, který to má od našeho kámoše Pšendy.

[17:30] David Salomon: Fakt?

[17:30] Michal Řepka: Tak kterej je vývojář a spoluautor několika různejch jako,

[17:36] Adam Hanka: A teď pro nás, který těm tomuhletomu světu rozumíme málo, tak Láďa je kdo?

[17:40] Michal Řepka: Vladimír Pytendorf.

[17:41] Adam Hanka: Jasně.

[17:41] David Salomon: Jo, je frontman, jsou tři.

[17:43] Adam Hanka: Jo, takže to je.

[17:45] David Salomon: A prostě se o tom bavěj jako v umělecký komunitě.

[17:48] Michal Řepka: Bavíme se o tom, ale spíš z pohledu hranic, z pohledu, dejme tomu filozofickýho, než že bychom se bavili z pohledu vývojářskýho nebo nějakýho uživatelskýho. Já AI osobně pracovně nijak nevnímám, protože mě moje práce baví a mě baví se všema i zdlouhavýma procesama, kterýma bych si třeba mohl něco ulehčit.

[18:17] David Salomon: Ty jsi nevěděl, že jsme si pozvali masochistu.

[18:20] Michal Řepka: Mě to baví dělat muziku, postavíš jako fyzicky si to odsedět a, tak neříkám, že se to nezmění, já zase neříkám, že se třeba k něčemu prokoušu, ulevím, nevím, kam to zařadit. Ale pracovně, co se týká hudby, AI nevyužívám. Využívám ji čistě jako nástroj na ulehčení textu, generování textu nebo vůbec naopak zase nějakej derivát z textu.

[18:53] David Salomon: A asi teda ne hudebních textů, jestli to chápu dobře, ale jakoby textů na web nebo.

[18:58] Michal Řepka: Spíš přesně takhle, jak to byla to poslední slova tady.

[19:02] David Salomon: Pragmatik, efektivita a systémy.

[19:03] Michal Řepka: Jo, efektivita a systémy, tak to asi padá k tomudle, tak to je k tomu podnikání spíše nějakým produkčně byznysovým aktivitám.

[19:11] Adam Hanka: Takže hudba je produkt a na ten produkt umělou inteligenci nepouštíš a pak je za tím nějaká produkce, na kterou tu umělou inteligenci naopak pouštíš mnohem víc.

[19:18] Michal Řepka: Jo, jasně, je to tak. Produkce opravdu čistá jako nějaká aktivace věcí nebo vůbec nějaká.

[19:23] Adam Hanka: Ta logistika za tím prostě.

[19:25] Michal Řepka: Logistika, přesně, cokoliv, no.

[19:26] David Salomon: A přesto, jak ty jsi správně chytnul, že se nejedná o texty hudební, do písniček, ale přesto existujou už nějaký texty v písničkách, když ne teda třeba ve vašich, ale nepozoruješ to, že už někdo vesele vydělává na textech a na songsích, který dělá AI?

[19:48] Michal Řepka: Nevnímám. Takový interprety mně moje bublina nenabízí a to absolutně nevnímám a nevím, jestli bych to byl schopnej poznat.

[20:02] David Salomon: Jo. A ještě, když jsi říkal, že se bavíte z toho filozofickýho hlediska, což mně je blízký, protože já tý technologii zas tak moc taky nerozumím, a k čemu jste teda došli z filozofickýho hlediska? Je to nová věc, je to spíš budoucí kámoš nebo někdo, kdo třeba ohrozí ten svět kultury a autorský právo, originalita, kreativita?

[20:27] Michal Řepka: Když začnu od konce, tak myslím, že kreativitu, originalitu to, z mýho pohledu neohrozí nějak fatálně, protože to je opravdu výsostně lidská disciplína, bych řekl. Hlavně ta originalita. A z toho pohledu přes ty počáteční boomy, když to vlítlo do toho výtvarnýho umění a nakupovaly se, jak se jmenovaly ty, NFTčka, nebo tak, tak to taky.

[21:03] David Salomon: Nic se nestalo.

[21:04] Michal Řepka: Už umřelo, že jo.

[21:04] David Salomon: To už umřelo.

[21:05] Michal Řepka: Přesně tak.

[21:05] David Salomon: Ty jsou tady nakreslený na Letný na jedný zdi a tím to končí.

[21:08] Michal Řepka: Takže tohle je ten příklad. A co se týká toho morálního rozměru nebo nějakýho filozofickýho rozměru, tak já obecně v tomhle ohledu jsem opatrnější, a možná bych řekl i trochu skeptik, protože vidím, jak lidi zacházej, s přemírou informací, s nemožností nebo neschopností třídit informace a vůbec pracovat s informacema nějakým způsobem, tak si myslím, že AI v tomhle ohledu tu nějakou korelaci potřebuje.

[21:54] David Salomon: Co myslíš korelací?

[21:56] Michal Řepka: Nějakým dohledem a vůbec nějakým nastavením mantinelů, tak aby si to nezačlo dělat samo, co chce a ne-neupgradovalo to sebe samotnýho do někam do nějakejch, nevím, v tomhle ohledu nechci tady plácat nějaký sci-fi věci, ale byl bych v tom opatrnej. Nějakým způsobem si myslím, že stejně tak jako z mýho pohledu demokracie má nějaký svoje pomalý režimy a schvalovací procesy třeba, dejme tomu, a rozhodovací procesy, tak takovýhle věci by se taky neměly úplně uspěchávat, protože ten čas může hrát v náš prospěch. Jo.

[22:39] David Salomon: A v čem hraje čas v náš prospěch?

[22:42] Michal Řepka: Právě v tom, že je třeba něco jako pomalejšího a musíme si to nejdřív ošahat, vyzkoušet.

[22:46] David Salomon: Rozmyslet.

[22:47] Michal Řepka: Rozmyslet dobře, počkat, co se stane, někdo by to hnal, ať to už je co nejdřív, a myslím si, že to v tomhle ohledu není úplně kam spěchat.

[22:56] David Salomon: A ty jsi byl nedávno v Americe, a to je podle mě země teda, která žene jako blázen, zrovna v tomhletom tématu. Pozoroval jsi tam něco takovýho, nebo i náladu rychle to uhnat, rychle na tom vycashovat?

[23:10] Michal Řepka: Já jsem byl poprvý v Americe, takže to pro mě byl takovej prapodivnej náraz do současný Ameriky, která pro mě není úplně příjemná, s celou svojí chemií. Ale zároveň teda ten kontrast jsem tam zažil velikej právě v tom, že my jsme přejížděli z Washingtonu do Austinu přes venkov toho východního pobřeží, ze severu na jih. Takže jsme zažili opravdu náraz do východních a pak jižanskejch nějakejch vesnic. A zároveň jsme jeli do Austinu, kde jsme jezdili autonomníma taxíkama, který tam už jsou podle mě, bych řekl, možná ze čtyřiceti procent třeba.

[23:57] David Salomon: Oukej. A v něm jsi seděl teda?

[23:59] Michal Řepka: Několikrát.

[23:59] David Salomon: Jaký to bylo?

[24:00] Michal Řepka: Je to strašně divnej pocit.

[24:02] David Salomon: Jo? Neměl jsi potřebu jako mluvit s tím řidičem, kterej na tom předním sedadle neseděl? Sedáš si v autonomním taxíku dopředu nebo dozadu?

[24:09] Michal Řepka: Dozadu, za spolujezdce.

[24:11] David Salomon: Takže vlastně to samý místo, na který si sedáš v tom neautonomním taxíku.

[24:13] Michal Řepka: Automaticky jsem šel tam a je divný koukat na ten volant, jak se točí před tebou a tam nikdo není, odjede to.

[24:20] David Salomon: Takže i nepříjemný, myslíš, že zvláštní?

[24:24] Michal Řepka: Nejdřív je to takový zvláštní, pak potřetí už jsem to ignoroval a ladil jsem si teplotu a muziku.

[24:30] David Salomon: No, to není umělá inteligence, to jsou duchové, že jo.

[24:32] Michal Řepka: Jo, jasně, to tam sedí někdo neviditelnej, chápu tu zprávu, tak to jsem pochopil dobře.

[24:37] David Salomon: Je tohle.

[24:38] Michal Řepka: Ale.

[24:38] David Salomon: Tak to se nemáme čeho bát, jenom.

[24:40] Michal Řepka: No, tak to potom s těma duchama to umíme.

[24:42] David Salomon: Ať žijí duchové, no.

[24:43] Michal Řepka: Děkuju, že jsi to řekl ty.

[24:45] David Salomon: Jo, někdo musel. Napadlo i spoustu našich posluchačů v tuhle chvíli.

[24:49] Michal Řepka: Ono se to jako tady zhmotnilo, jo.

[24:50] David Salomon: Jo. Jasně, bez pocit bezpečí, když se před tebou otáčí samovolně volant, to jo, to je hrozný, to si nedovedu představit v tuhle chvíli ještě, jo, nejsem tak daleko.

[25:00] Michal Řepka: Víš co, tam to stojí šest dolarů jet někam přesně jak Uberem.

[25:04] David Salomon: Oukej. A ta jízda, je to plynulý, nebo stane se, že to, víš, že tak se říká česky zhampne.

[25:11] Michal Řepka: To jsme nezažili, tady ten moment taky takovej ostražitej.

[25:15] David Salomon: Takže jede spíš opatrně, je to taková nuda.

[25:16] Michal Řepka: Jo, ale pak zase třeba v noci, když jsme jeli odněkud v noci a bylo to po rovince, tak to docela pálilo.

[25:22] David Salomon: A lidi to tam využívaj, je to normálně neřešej.

[25:25] Michal Řepka: My jsme bydleli na okraji Austinu a tam jich jezdilo, mně přišlo nejvíce, víc než po tom centru, ne, že nehostinný čtvrti, ale řekl bych, že jsme bydleli třeba někde pozičně, jako na Řeporích, něco takovýhleho třeba, i když ono to bylo na vzdálenost od toho centra výrazně kratší teda než tady v Praze, ale.

[25:46] David Salomon: To bylo na Austinu o trochu menší než Praha.

[25:48] Michal Řepka: Je o trošičku menší, přesně. Ale pocitově jsi byl v Řeporích a tam na křižovatce stáli čtyři lajma.

[25:54] David Salomon: Bylo tam ještě v Americe třeba něco zajímavýho tohohle typu, že bychom tady se v uvozovkách vesničansky mohli úplně dojímat nad tím?

[26:04] Michal Řepka: To je zajímavý, že tady říkám něco o Americe, to mi přijde jako vtipný, ne?

[26:08] David Salomon: No ne, tak tady, teď ty jsi objevil Ameriku.

[26:10] Michal Řepka: No, tak já asi, já ano, no.

[26:11] David Salomon: No, takže jako my to chceme vidět.

[26:14] Michal Řepka: Pro mě bylo fascinující, když pominu, co jsme si zažili, naše koncerty, co jsme viděli za koncerty a vůbec tu kulturu, tu moji srážku s tou americkou kulturou, tak pro mě tam byl největší náraz v tom, jak oni mají úplně všechno u zadku, mi přijde, to, co se děje někde vně.

[26:42] David Salomon: Mimo Ameriku, great again.

[26:43] Michal Řepka: Je to šumák, to nemá šanci z jejich úhlu pohledu nějak pochopit. A druhá věc je teda, že jsem pochopil, že tam opravdu musíš bejt hodně nešikovnej a musíš mít hodně velkou smůlu na to, abys neuspěl. Naproti tomu tady v Evropě musíš bejt hodně šikovnej a mít řádnou dávku štěstí, abys uspěl.

[27:11] David Salomon: Čím to je?

[27:12] Michal Řepka: Já vůbec nevím. Primárně jsem to třeba sledoval v gastromii, kdy jsme zastavili u nějakýho řetězce někde u silnice a zjistíš, že to je ale devět set poboček.

[27:29] David Salomon: Jasně, a s těma AI startupama je to vlastně stejný, že jo.

[27:32] Michal Řepka: Takže podobný. Nevím, jestli je to ochota utrácet nebo vůbec, nevím, nezařadil jsem si to ještě doteďka, co to je, ale tady je to jako jiný.

[27:45] David Salomon: My jsme se o tom bavili v tý první části, že my tady máme tu naší evropskou v uvozovkách regulaci, ale vlastně pravidla, tím pádem získáváme čas si to jako promyslet, vyzkoušet a vymejšlet jako lepší verze sama sebe anebo tý technologie. Ale dobře, potom nás to trošku může zpomalovat vůči těmhletěm střelcům, což jsou nejenom Američani, ale třeba i Číňani. Jak to na tebe tohle působí, ty hvězdný války, který se rozpoutaly v AIčku, jestli to sleduješ třeba aspoň trochu ve smyslu Elon Musk, nějak hrozný, nebo.

[28:22] Michal Řepka: Zhruba, ale asi v každým nějakým období bude dominovat nějaká část světa. Teď to vypadá asi na Čínu už dlouhodobějc, že to nastupuje další věk Číny a myslím si, že se můžeme soustředit na to, co nám hodně jde, což je nějakej mentální přesah a třeba nějaký hodnoty, který jsou dneska nějakým způsobem, mi přijde, dost ve veřejným prostoru hanobený, jak kdyby to bylo něco zkaženýho nebo brzdícího, to je tady ten moment, že to brzdí tu společnost, přitom o nic nejde. A naopak si myslím, že to je z dlouhodobýho hlediska nějaká udržitelnost tý kultury a toho. Ono.

[29:15] David Salomon: Těch národů.

[29:15] Adam Hanka: Je zajímavý právě, jak popisuješ ty hodnoty a ty protiklady, že ta umělá inteligence, kterou dneska my známe především jako velký jazykový modely, ChatGPT a tak, takže ona v podstatě, jestli se jí bojíme, tak se bojíme sami sebe, protože my do ní nalejváme sami sebe, co jinýho by se ona učila než nás. Ty používáš třeba, opravdu v denní potřebě, nevím, ať už vyhledáváš, kudy kam pojedeš nebo kde cokoliv stojí nějakej jazykovej model, máš normálně v telefonu ChatGPT nebo Google.

[29:49] Michal Řepka: Mám tam ChatGPT a opravdu vyloženě spíš tam dávám nějaký hesla k tomu, abych se dostal k nějakým delším textům.

[29:56] Adam Hanka: To jsem chtěl říct, zrovna hesla do GPT nedávejte, prosím vás.

[29:59] Michal Řepka: Dobře. Jo, jasně, dobře, tak nějaký kódy, ne, to je zase blbě asi, ale vlastní nějaký zadání, abychom se rozuměli. A abych se dostal k nějakým delším textům, který se mi nechce smolit od začátku. Nemyslím si, že jsem v tom úplně efektivní, nějakým způsobem si pomáhám, pak mě vždycky začne právě vadit ta forma, která je strohá nebo strašně umělá, takže to stejně polidšťuju, ale zároveň si myslím, že tím nějakej čas šetřím.

[30:31] Adam Hanka: Oukej. Mě totiž hrozně zajímá, a já už tu otázku držím nějakou dobu v hlavě, ty jsi totiž na začátku říkal, že umělá inteligence, že ty ji nepouštíš do tvorby toho produktu, do hudby, do textů. Ty ale, protože kultura je taky do nějaký míry byznys, soupeříš s těma, kdo tu umělou inteligenci používají právě k tomu, aby všechno tohleto vytvářeli, protože když to zaplaví Spotify nebo Apple Music, tak potom ty máš míň shlídnutí. Jak vnímáš tenhleten souboj člověka se strojem?

[31:06] Michal Řepka: Já primárně nesoutěžím o to shlídnutí, to je asi ten konec celý tý věci a začátek toho u mě, jak já to mám. Myslím, zaprvý po pětadvaceti letech nebo něco takovýhleho, nevím, nemám to přesně změřený, jak dlouho dělám muziku, tak, se moje pozice někam vyvinula a já nemám pocit, že bych měl soupeřit s dnešníma lidma, který jsou o generaci mladší a frčej na tý vlně, to je blbost s tímhle soupeřit. A ta muzika, teda, kterou já dělám, a aniž bych do toho vtahoval tu AI, tak si myslím, že díky tomu je furt originální a hlavně nějakým způsobem moje. A já se v tom slyším, kdežto, když bych si začal pomáhat a párkrát jsem něco takovýhleho zkusil, ne přímo s AI, ale existujou různý varianty, jak si dneska pomoct, dneska je to samozřejmě diametrálně jednodušší.

[32:14] David Salomon: Pro nás, co tomu nerozumíme, co tím myslíš?

[32:17] Michal Řepka: V momentě, kdy já jsem začal produkovat muziku, tak to bylo o spoustě hardwaru, kterej byl enormně drahej, nedostupnej a, o know-how, který ti nikdo nedal. Dneska máš know-how úplně všude a nepotřebuješ absolutně žádnej hardware, potřebuješ jenom nějakej software v podstatě, nebo minimum hardwaru. A ten software ti nabízí úplně to, co já jsem si musel hledat, bez nějaký samply, nebo nějaký zvuky, nebo vůbec něco vygenerovat, nějaký zvukový banky, to všechno dneska je naprosto jednoduchý, což je super, ale zároveň, myslím, že vždycky na jedný straně přesně je potřeba vidět obě strany a na jedný straně, pokud ti něco leží před tebou na talíři, tak tě to nenutí hledat ty cesty, jak z toho vykřesat to nejvíc, a je to najednou všechno dost unilý.

[33:10] David Salomon: Říkáš jakoby neskákejte na zbytečnou jednoduchost.

[33:13] Michal Řepka: Ano, pak musí bejt člověk opatrnej a musí bejt o to víc k sobě tvrdší, aby nesklouzával k tý jednoduchosti, že opravdu i to umění, jak je tam ten um, musíš to odmakat za mě, já si myslím, že to možná je to old school přemejšlení, ale když to vohčiješ, tak to tam je slyšet na konci.

[33:37] David Salomon: Přesně takhle o tom mluvil Daniel Franc, jeden z našich předchozích hostů, kterej se zabývá, change managementem a transformací, digitální transformací velkejch firem, a ten říkal, že on má taky ten kreativní sval a že nechce, aby mu ochaboval a že tu umělou inteligenci naopak nutí, aby ona mu dodávala jenom návod, kudy jít, ale ne vidět ty výsledky, tak to mi připomíná, že si z jinýho úhlu pohledu došel k podobný věci, přijde mi to hrozně důležitý, protože se tady taky bavíme i o tom, jaký ty vlastnosti je potřeba naopak pěstovat, aby lidi zůstali lidma a aby je nepřelila ta technologická vlna a nestaly se z nich jenom nějakej prostor mezi klávesnicí a zemí.

[34:24] Michal Řepka: Tak to vidíme stejně s Danielem Francem.

[34:29] Adam Hanka: Přesně tak, nicméně o tom, jak jsi mluvil, že teď už je všude víc toho softwaru a že to je jednodušší a levnější, mám pocit, že v tom má taky trošku prsty umělá inteligence, protože když třeba vezmeš, já nevím, jak jsi dřív vytahoval ty samply, dovedu si představit, nebo když třeba scratchuješ, že sis tam lepil nějaký nálepky jako náplast, leukoplast na vinyl, aby si.

[34:54] Michal Řepka: To jsem fakt dělal, jo, no jasně, já o tom vím kulový, ten vokál. Máš ty drážky na tom vinylu, a když primárně při těch DJskejch soutěžích, kde máš nějakej velice omezenej čas, dvě minuty, minutu a půl třeba na nějakejch soutěžích a musíš, jedna z těch věcí, která se hodnotí nebo hodnotila, protože ta věc už v podstatě, ne, že úplně neexistuje, ale je to výrazně osekaný, než to bylo víc, tak byla nějaká pestrost a nějaká barevnost, a tak to jsi ze dvou desek, který sis tam dal na začátku, hůře vykřesal, a i kdyby, tak stejně jsi potřeboval vědět, kde ty místa jsou, takže to se dalo nalepit normálně těma bílejma lepíkama takovejma, aby ti to sklouzlo přímo ta jehla do tý drážky, takže pak jsi to měl rychlejší všechno.

[35:43] Adam Hanka: A to je pravěk, a teďka máš určitě technologie, kterejm řekneš, hele, tady je v uvozovkách deska, takže MP3 nebo kdesi, cosi, a vytáhni mi z toho třeba vokál, a ono to udělá, a to si myslím, že je stejně jako na půdorysu tý umělý inteligence, takže ona nás stejně stíhá, už jí neutečem, jde o to asi na ní nebejt úplně závislej.

[36:05] Michal Řepka: Jasně, to není o tom, že bych nějak zpátečnicky říkal, že to je všechno špatně, ale je to i o tom, že přeci některý věci si jednak člověk rád udělá sám, protože ho to baví, druhá věc je, že některý věci si myslím, že zatím nejdou nahradit, a naopak pokavaď to zase pomůže na druhý straně něčemu, tak proč ne, ale je to o přístupu, myslím si, že taky není dobrý to vnímat tak, že teďka všichni budem hurá AI fanoušci.

[36:45] Adam Hanka: Mně to přijde zajímavý i z tý perspektivy, teď jak o tom mluvíš, tak jsem o tom začal přemejšlet, v tom mým řemesle, protože já jsem původně programátor, tak tam ta umělá inteligence vtrhla normálně jak stádo slonů do obýváku, a u nás se to změnilo všechno komplet za posledních pár let, tak je zajímavý slyšet, že u vás se to taky asi trochu mění, ale mnohem pomalejc, vede mě to k nějaký takový reflexi toho, že, u nás to jede strašně rychle dopředu, u vás to jsou takový pomalejší krůčky, jsem teda pochopil.

[37:18] Michal Řepka: Myslím si, že ten art je v tomhle jako hájenej tím, tou, tím lidským vědomím a tou kreativitou, která prostě zatím těm umělým věcem moc nejde.

[37:28] Adam Hanka: Protože já si taky hrozně rád napíšu kus kódu sám, ale je to strašně pomalý a vytvořil bych toho málo, u nás se jede trochu na množství.

[37:38] Michal Řepka: Na ten výkon, jasně, no.

[37:38] Adam Hanka: A to i přesto, že já teda se stále řídím tím, že dobře napsanej kus kódu, to pro tebe možná bude znít fakt divně, já z toho mám taky normálně uměleckej zážitek, já když vidím hezkej kus kódu, tak já se na to koukám, říkám si, to je pěkně napsaný, jde to úplně z prasete.

[37:54] Michal Řepka: A vidíš to na první dobrou, že na to koukáš, říkáš si, že to je kravina, to, co tam vidíš, tak jistě, to je jasný.

[38:00] David Salomon: Zajímavý bude taky to, jak se bude měnit ovšem vkus posluchačů, ať už řeknu vkus uživatelů, nebo vkus posluchačů ve smyslu, protože se nemusíme bavit jenom o AIčku, máme jiný technologie, máme tady sociální sítě, který hodně ovlivňujou naše chování a vývoj, a třeba mě napadlo ve smyslu s živejma vystoupeníma, když nejvíc teďka třeba řekněme, že frčí TikTok, a to je sekvence po pár vteřinách, rychlá změna, udržet pozornost, co nejvíc efektů, přeplácaný, šokující, je to něco třeba, co ty taky přidáváš do těch svejch vystoupení ve smyslu, před deseti lety, to jsem měnil song, teďka, protože hraješ i takový ty svoje, show warmupy, tak jestli třeba v tomhletom, protože samozřejmě koncert je live show, to má svoje pravidla, ale třeba ty warmupy, když seš opravdu jenom DJ, tak jestli třeba už i měníš častěji ty písničky, že na začátku třeba před pěti, deseti lety jsi je měnil po minutě a teď je měníš třeba po deseti vteřinách.

[39:03] Adam Hanka: Jo, protože se zkracuje ten attention span, na tohleto směřuješ.

[39:06] Michal Řepka: Asi bych neřekl, že takhle hrubě, ale bylo to tam vždycky v tý muzice, že když samozřejmě potřebuješ zvednout tu pozornost a třeba akord, což před tím koncertem ten warmup blíží, těch třicet minut před tím koncertem je čistej warmup, tak jedeš sloka refrén, to je, bych řekl, minuta, nebo něco takovýho, do minuty, spíš čtyřicet vteřin, a pouštíš další věc, a samozřejmě, když se dřív hrávaly nějaký večírky, nebo tak se hrály ty písničky v podstatě celý, ale to je jinej formát, ten warmup je dynamičtější, a asi bych to nějak nespojoval dohromady se sociálníma sítěma, který samozřejmě ublikaný jsou, ale, TikTok, já osobně jsem viděl někde z rychliku asi na Instagramu, když tam běželo něco jako repostovaný, takže v tomhle, to je věc, která mě záměrně míjí, a já sám se sebou bojuju už s tím, v čem plavem my, protože jak mám děti, tak na nich to vidím strašně moc, moje děti nemají v ruce telefon, nic takovýhleho, žádný tablety. a.

[40:21] David Salomon: A co mají v ruce?

[40:23] Michal Řepka: Hračky, a nebo strašně zloběj, okej, to je prostě, tak to je.

[40:28] David Salomon: Jak z toho dosáhnul, pouč nás.

[40:30] Michal Řepka: Od začátku to nedostávají, prostě ne, jednoduše ne, to nepatří dětem do ruky, protože podívejte, co nám to dělá v palicích, a to jsme k tomu přišli všichni v pětadvaceti, ve třiceti, a co tohle dělá lidem v palicích, a co to musí dělat těm chudákům dětem v těch hlavách, to já absolutně nechápu, že tohle už dávno není zakázaný, natvrdo, normálně natvrdo.

[40:55] David Salomon: Myslíš, že to má takovýhle úplně destruktivní účinky?

[40:58] Michal Řepka: Jsem o tom úplně bytostně přesvědčenej.

[41:00] David Salomon: No a do kolika let bys to zakázal?

[41:03] Michal Řepka: Plnoletost, volit cigára, chlastat můžeš od osmnácti, nevidím, proč bys měl tady ten herák konzumovat přes ty obrazovky jako dřív.

[41:11] David Salomon: A to jsme se dostali úplně k těm nejmladším, k našim dětem, jasně, ale když se podíváš na tu třeba mladší generaci umělců, protože to jsi říkal, že s nima soutěžit nechceš, nejde o ten počet kliknutí a tak dále, ale sleduješ to, sleduješ, co se děje v mladší generaci, a vidíš tam třeba tenhleten vliv toho lifestylu, že.

[41:33] Michal Řepka: Vidím, vždyť furt někde vidíš, jak si od toho někdo chce odpočinout, furt někde někdo si odpočívá od sociálních sítí, protože jsou toho přehlcený ty lidi.

[41:41] David Salomon: Říkáme tomu digitální detox. Ale mě třeba i zajímalo to, že jasně, to je ten vliv, řekněme, tohohletoho uspěchanýho sociální sítě, digitální detox světa, ale spíš ještě mě zajímalo ta jejich show, jestli sleduješ třeba i umělce o generaci mladší, jakou mají show a jakej mají přístup k tý tvorbě, jestli třeba, kdyby tady seděl někdo o patnáct let mladší, příklad, že by říkal úplně jiný věci, peru to tam, AIčko, střídám to po třech vteřinách, blikám jako blázen, ještě všechny tam nechám, nutím na TikTok, pozoruješ to, nebo jestli to nesleduješ, tak.

[42:23] Michal Řepka: V podstatě spíš mě to míjí, to je takovej moment, kdy já se s tím potkám na nějakejch koncertech, kdy jsou nějaký širší line-upy a míchají tam žánry a mladší, starší projekty hudební, ale sleduju, když už vidím něco, tak sleduju zahraniční interprety na nějakejch koncertech, tak tam si myslím, že obecně neplatí to, z jaký seš generace, ale jakej seš profík a opět, kolik tomu dáváš práce a jakej je to přístup k tomu, že spíš si myslím, že konkrétně live show je o tvrdý práci, fyzický, hlavně o nějaký energii, kterou přenášíš do těch lidí, než o tom, jak moc to oblikáš, můžeš si pomáhat, to víš, ale opět, jestli se převlíkneš dvacetkrát za koncert, tak to ti nepomůže k tomu, aby ty lidi měli větší dojem, než když tam necháš úplně všechno na tý stagei a je to z tebe znát.

[43:31] David Salomon: Možná bychom se mohli přesunout ke gastronomii, protože to je taky tvůj výraznej životní pilíř, tam se nějak propisuje, technologickej pokrok ve tvý hospodě, nebo teď máš víc hospod, jak seš na tom?

[43:48] Michal Řepka: Teď máme jednu hospodu, tu nejstabilnější, což je Džemenko a tu první, jak jsem říkal na začátku, tam panuje hrubej jako devatenáctý století, nebo to ne, ale gastro samozřejmě asi umí, nebo sleduju, a jestli teda fakt něco sleduju, tak jsou to nějaký gastro trendy a, samozřejmě to taky dost jde ruku v ruce s věkem, bych řekl, kdy mladý lidi, který otvírají nějaký kavárny nebo nějaký huby, workspaces, whatever, nějaký gastra mladý, tak pracujou výrazně víc s technologiema, víc si to ulehčujou, ale zároveň taky jsou to třeba, nechci říct, že jsou to jednodušší provozy na nějakou gastro práci, ale jedna věc je, když děláš nějakou kavárnu, kde prodáváš nějaký koláče a vaříš kafe a děláš třeba limči, než když máš hospodu, kde vaříš x hodin nějaký vývary a omáčky dlouhý a už se to zase dostává k nějakýmu řemeslu, klasickýmu, spíš než nějakýmu retailu, kdy

[45:03] Michal Řepka: velice uměle prodáváš nějaký zboží, tak to bych řekl, že jsou dva takový rozdíly a myslím si, že ty retailový gastro provozy, který jsou víc odpostavený na tom retailu, tak jsou samozřejmě technologicky daleko dál než tady starý hospody a restaurace.

[45:21] Adam Hanka: Já jsem to v tom asi pochopil, ale možná pojďme si to ještě trochu zvědomit, ty říkáš, oni jsou technologicky dál a je to proto, že větší část toho, co oni dělaj, se dá nějakým způsobem optimalizovat pomocí technologií, protože ta logistika zatím je větší část toho jejich celkovýho byznysu, možná pro diváky, když řekneš, co dělá Džemenko, co vaříte, co prodáváte?

[45:45] Michal Řepka: Džemenko je fúze kuchyní, už bych dávno řekl, že to je jenom Asie, ale primárně jsou to asijský kuchyně ve fúzi se zbytkem světa, do toho ještě vyrábíme čerstvý japonský nudle, udon, ramen, tsukemen, který od nás berou všechny zásadní restaurace další v Praze.

[46:06] Adam Hanka: A to už je nějaká logistika, tam už se ta technologie asi hodí.

[46:10] Michal Řepka: Jasně, to už určitě jo, zároveň bych řekl, že to je taky ještě od nějakýho zlomovýho okamžiku, kdy to začne bejt nějakým způsobem veliký, do nějakýho momentu se to.

[46:22] Adam Hanka: A máš pocit, že v tomhle momentu ještě nejste, nebo už jste jako za tím break pointem?

[46:27] Michal Řepka: Asi myslím, že se tam teďka nacházíme, protože teď se řešej velký projekty ať už kolem nudlí, nebo kolem nějakých dalších produktů, který jsme schopný v Džemenko vyrobit.

[46:37] Adam Hanka: To mě strašně zajímá, umělou inteligenci pro nudle jsme ještě nedělali.

[46:42] Michal Řepka: Já si nedovedu představit, jak to tam napasovat.

[46:44] Adam Hanka: To právě je zajímavý, když mapuješ ten proces, tak ty si tam potřebuješ nakreslit, kde vznikají data, kudy ti ty data protýkaj, říkáš si, tady možná někde jo, tak ne v tom asi výrobně nudlí jako takový, ale v tý logistice zatím, každej má nějaký faktury, každej někde předává nějaký data, každej si píše něco na web, každej dostáváme e-maily, každej máme nějaký rezervační nebo objednávkovej systém, to jsou přesně ty věci, kde se potom ta umělá inteligence do toho napasovat dá, protože ty jsi říkal, my tam máme trochu středověk, aspoň v mým světě, když se řekne středověk, tak se to většinou nemyslí pozitivně, to má takovou tu negativní konotaci, jako bys to zároveň sám trochu kritizoval.

[47:27] Michal Řepka: Ale já to tak myslím. Ale zároveň se za to nestydím, protože.

[47:31] Adam Hanka: Což je super.

[47:32] Michal Řepka: Protože to tak je a já si zároveň nemyslím, že tvojí restauraci posune to, jestli máš online rezervační systém, nebo jestli tam máš knihovny, který máš napsaný ty rezervace, to ti nepřinese větší byznys. Kolikrát to ani neposune do tý míry, že když dáš obsluze do ruky mobil, tak oni jsou z toho šílený a trvá jim to dýl, ta kniha je většinou rychlá. To jsou všechno takový věci, který já si myslím, že obecně, kdybych si to měl nějak zjednodušit a nějak vydefinovat, tak ti řeknu, pokavaď budeme my dva si otvírat hospodu, tak vím, že tam ty budeš tlačit všechny ty technologie, protože v tom frčíš a seš v tom osobně namočenej a umíš s tím pracovat.

[48:11] Adam Hanka: Myslíš, že jsem ve střetu zájmů v tu chvíli, že to tam rvu jak přes závěs?

[48:14] Michal Řepka: Ne, takhle to vůbec nemyslím, ale že to bude přirozený, že budem digitálně a technologicky úplně v topu, a je otázka, do jaký míry se to propíše do toho samotnýho byznysu, pokavaď bychom rozjeli frančízu a budeme mít najednou padesát těch hospod, tak asi věřím, že jo, to už s knihou rezervací neuděláš, ale když máš tu jednu knihu, máš ten jeden sešit, do kterýho píšeš tady dvacet stolů, který máš v tý hospodě, tak je to asi úplně jedno.

[48:45] Adam Hanka: No, v tu chvíli asi jo, no.

[48:47] Michal Řepka: Jasně, takže ono to je kus od kusu, a taky si nemyslím, že by nějakej digitální formát skladovýho hospodářství v tý jedný restauraci nás měl spasit, to je přesně ono, takže ano, tam je devatenáctý století, a nebo středověk, si můžeme říct, ale je to úplně jedno, protože ty lidi se tam jdou do prdele dobře najíst, a neřešej, jestli máš digitální skladový hospodářství, a nebo jestli AI ti tam něco dělá.

[49:22] Adam Hanka: Já tohle úplně chápu.

[49:23] Michal Řepka: Takže jasně, pokavaď bychom rozjížděli skupinu, která pojede jako Džemenko fast food a uděláme sto poboček, ty jo, tak to ne, tak to s tužkou a s papírem neuděláme.

[49:35] Adam Hanka: To pak dohodnem po podcastu.

[49:37] David Salomon: Jasný, to je ten rozdíl mezi managementem a řemeslem a řekněme živností, a mně se to líbí, protože teď to byla úplně mega ukázka, uhlík versus křemík, teď jsme to trefili, hoši, takže za to moc díky, a mně přijde, že jsme to fakt teďka rozlouskli, protože jak říkáš ty, ty to neutáhneš na tu umělou inteligenci, ale na tu vařenou nudli tvojí, luxusně vařenou nudli.

[50:06] Michal Řepka: Prostě když máš čerstvou vařenou nudli, tak už nechceš instantní.

[50:08] David Salomon: Jasně, ale když přijde nějakej investor a řekne, pojďme to trošku rozjet, pojďme jich udělat dvacet těch hospod, a ty řekneš, kniha jíst, jako.

[50:19] Michal Řepka: Kniha jíst, ty vole, a.

[50:21] David Salomon: Tak a on řekne.

[50:21] Michal Řepka: Kubo, kam sis dal ten papír, a on to začne seknout, a on řekne.

[50:25] David Salomon: Jo, jenže tady prostě Adam Hanka řekne, kluci, kniha jíst, jako.

[50:29] Michal Řepka: Všechno tady, vole, v mobilu koukneš.

[50:31] David Salomon: Nazdar, Samo.

[50:32] Michal Řepka: Máš Samo.

[50:32] David Salomon: Samo, ještě ti to pogratuluje.

[50:34] Michal Řepka: Ještě, připrav mi to na ráno.

[50:36] David Salomon: Jsi dobrej, Michale, fakt jako.

[50:39] Michal Řepka: Tak já řeknu, super, tak to jsme potřebovali, bez toho bychom to nedali, to věřím určitě.

[50:43] David Salomon: Bez toho chválení, to je na tomto AIčku nakonec stejně to nejdůležitější.

[50:47] Michal Řepka: Takže ono to asi může fungovat nějak dohromady, postupně spolu, stejným směrem, po srsti, hlavně ne proti sobě, pak už to nefunguje.

[50:57] Adam Hanka: Ale tys tady trefil jeden hrozně zajímavej hřebíček, protože spousta firem, se kterýma já se právě bavím o umělý inteligenci, tak ty řešej fakt škálování, a typicky řešej věci, je nás tady šedesát, je nás sto dvacet, už ani na tom trhu nemůžeme sehnat další lidi, a teď potřebujeme vyrůst, máme víc poptávek, víme, že můžeme na tom trhu urvat větší podíl, máme víc zakázek.

[51:20] Michal Řepka: A nemáme kde brát.

[51:20] Adam Hanka: A my nemáme kde brát, a třeba i s těma.

[51:23] Michal Řepka: Ale to je, pardon, teď to ti udělám takovou jenom vsuvku, to je i v tý jedný hospodě, kde máš dvacet zaměstnanců.

[51:28] Adam Hanka: Tomu věřím, ale ty si zároveň řekl, že to škálovat nechceš, byť to teda nevím, co budem teď po tom vysílání dohadovat.

[51:34] Michal Řepka: Nemůžeš sehnat, to není.

[51:36] David Salomon: Ale já ještě bych do toho taky vstoupil.

[51:37] Michal Řepka: Jenže obsluhu servírku jako nenahradíš agentem.

[51:39] David Salomon: To jsem chtěl říct, přesně.

[51:41] Michal Řepka: Agent totiž, umělá inteligence nemá nožičky, zatím.

[51:44] David Salomon: A nepřinese ti pivo.

[51:45] Michal Řepka: No a tak ty roboti už existujou.

[51:47] David Salomon: Jo, dělá u toho salto a rozmlátí ti půllitrovou hlavu, ale přijede, ty vole, poleje tě a odjede.

[51:54] Michal Řepka: Jo, a tenhle zážitek je za příplatek.

[51:56] David Salomon: Samozřejmě, bejt politej, ty vole, AI, roboti.

[52:00] Michal Řepka: Takže záleží.

[52:01] David Salomon: Chtěl bych bejt politej AI. Záleží na tom, o co jde, a narážíme tady na ten princip strašně často, nemá smysl lejt AI všude, my máme AI, je to cool, je to fancy, jdeme to dělat, nevíme proč, bavíme se jenom tím, nemá to reálnej přínos, platíme za to prachy, a pak se divíme, že se nic neděje, a že lidi jsou akorát hloupější, línější, nevím cokoliv, ale to gro tam uniká, takže tady opravdu se točíme přesně kolem toho nejzákladnějšího principu.

[52:36] Adam Hanka: Ono to tomu AIčku potom totiž hrozně škodí, protože potom si přečteš na LinkedInu nebo v novinách, že nevím, jenom sedm procent všech aplikací umělý inteligence ve skutečnosti někomu něco přináší, si říkáš, ale tak, když to rvete všude, tak jasně, ano, platí pravidlo, že když mám v ruce velký kladivo, tak spousta věcí začne vypadat jako hřebík, a pak má člověk tendenci tím velkým kladivem do všeho mlátit, ale tohle je tenhle ten velmi rozumnej přístup, kterej opravdu vyhodnocuje, jestli se mi ta aplikace vyplatí v tuhle chvíli, a nebo třeba, protože kolikrát lidi říkají jenom, já potřebuju tady ušetřit někde nějakou lidskou práci, a ta zrovna v tom provozu možná ušetřit nejde, ale když bys to chtěl škálovat, tak ti ta umělá inteligence přináší to druhý, to není ta intenzifikace, to znamená, já něco mám a udělám to efektivnější, to je ta extenzifikace, to znamená, já toho chci víc, já mám něco a chci to osmkrát zkopírovat, a v tu chvíli už to zase začne v tom samým dávat smysl, protože pak je tam ten směr toho růstu, kterej ta umělá inteligence dokáže podpořit, stejně jako jakákoliv jiná technologie.

[53:38] Michal Řepka: Jasně, takže ten developing, pokavaď se bavíme o gastru, tak si myslím, že je furt hrubý jako násilí.

[53:48] David Salomon: Jo, manpower, jo.

[53:50] Michal Řepka: A pak se v nějakej moment můžeš přesvičnout a jet dál po tý digitální lince, která ti umožní se nějakým způsobem rozvinout.

[54:03] David Salomon: A je tam ten vztah mezi tou obsluhou a tím hostem, který je nenahraditelnej, a mně se líbilo právě, Adame, jak jsi říkal, v jednom z prvních našich dílů, když se tě ptali v nějakým dole nebo kde, nebo v kamenolomu.

[54:16] Adam Hanka: V kamenolomu, jak byste zaváděl umělou inteligenci do kamenolomu? No, to je moje oblíbená otázka.

[54:23] David Salomon: Nezaváděl.

[54:24] Adam Hanka: Tak jo, ale na účtárnu.

[54:26] Michal Řepka: Já mám kámoše teďka, kterej provozuje kamenolom, tak se ho můžem.

[54:29] David Salomon: No, tak se ho zeptáme, pozvem ho do podcastu tady.

[54:32] Michal Řepka: Dávám ho sem, domluvím a Fanda vám řekne.

[54:36] Adam Hanka: To bude rychlej díl.

[54:37] David Salomon: Rychlej díl, přesně tak, to jsem chtěl říct, takže to je opravdu chráněná oblast gastronomie, která může bejt vůči AIčku dost dlouho v klidu asi ještě, pokud nebudeš v Americe dělat těch devět set poboček na tý pumpě, což se nechystáš teda, nějak tě to nepřitahlo?

[54:57] Michal Řepka: Ne, byl jsem rád, že jsem se vrátil, pak jsme ještě dali tejden New York, což byla úplně jiná cvrčkárna, ale byl jsem rád, že jsme se vrátili, a poznatek byl takovej, že když jsem tady vystoupil, říkám, tady nejsou lidi, jasně, není to tam nikdo, oproti tam tomu to bylo neuvěřitelný, to bylo jenom lidi všude, takže to mě pobavilo.

[55:18] David Salomon: No, tak já jsem pochopil, že z AIčka se nezblázníš.

[55:23] Michal Řepka: Ne, ale rád bych někdy v budoucnu určitě, samozřejmě, aby mi neujel vlak, se tomu aspoň nějak částečně pověnoval, ale zároveň ten život má z mýho pohledu jiný priority, ať už jako pracovně, tak osobně, a ty jsou prostě vejš zatím, než nasávat AI.

[55:48] Adam Hanka: Podle mě takovej jeden hint je, že se to fakt může hodit do logistiky, ve chvíli, kdy budeš chtít naškálovat prodej nudlí do více restaurací, nebo zjistit, která restaurace ti odebírá nejvíc, protože potřebuješ nějaký datový analýzy, tak tam si myslím, že to zrovna dává smysl velkej, já jsem teď zrovna pro kolegy postavil takovou jednu aplikaci, která jim umožňuje si povídat s jejich vlastníma datama, můžou se těch dat zeptat na jakoukoliv otázku, jako kolik zákazníků, který nakoupili ve slevě, potom nakupuje znova víc ve slevě a podobně, aby právě zjistili nějaký datový závislosti, protože z toho pak poznáváš ten svět toho byznysu za mě, jsou to informace, který jinak nezískáš, ještě před třema lety se psaly dlouhý SQL dotazy, aby si tyhlety informace dostali.

[56:32] Michal Řepka: Datový analýzy, že jo, takovýhle jako to prostě bylo náročný to získat, no.

[56:36] David Salomon: Dneska to byl výjimečnej díl, protože si myslím, že jsme byli svědky drtivého vítězství uhlíku, tady lidi vyhráli, Adame, dneska jsi byl.

[56:46] Adam Hanka: Je to dvanáctej díl, takže je to jedenáct jedna, jo.

[56:48] David Salomon: Jo, přesně tak, dneska.

[56:50] Adam Hanka: Teďka lidi prohrávali, jo.

[56:52] David Salomon: Jo, dneska jsi se snažil hodně.

[56:53] Michal Řepka: Že Skynet dostal laprdel, prostě.

[56:55] David Salomon: No, přesně tak, ale myslím, Michale, že až přijdeš příště, tak to bude remíza, jo, jako ono se to pomalu vyvíjí, tak uvidíme, no, budeme se těšit, díky moc, že jsi k nám dorazil.

[57:05] Michal Řepka: Bylo to hrozně fajn, kecal bych dál.

[57:07] David Salomon: Hele, bylo to super, dík moc a měj se krásně.

[57:09] Michal Řepka: Taky čau.

[57:09] David Salomon: Někdy zopákneme, my moc děkujeme, že jste sledovali další epizodu Uhlíku a Křemíku, zkoukněte si i ty předchozí, protože jsou taky moc zajímavý, dejte nám odběr, budeme se těšit opět příště a nezapomeňte, poslední zhasne.