PRÁVNÍK Z MINISTERSTVA: ZACHRÁNÍ AI ZDRAVOTNICTVÍ?

Shrnutí

Ve 15. dílu podcastu Uhlík vs Křemík si David Salomon a Adam Hanka pozvali Petra Kohouta, právníka, který od července vede právní odbor Ministerstva zdravotnictví a dlouhodobě prosazuje umělou inteligenci ve veřejné správě, ale jen tam, kde dává smysl. Mluví se o závislosti na amerických modelech a digitálním feudalismu, o tom, proč počet spotřebovaných tokenů neměří přínos AI, a o úřednících, kteří se bojí přiznat, že jim AI ušetřila hodiny práce.

Host vysvětluje, proč AI právníky nenahradí: platí se jejich odbornost a schopnost poznat halucinaci nebo nepřiléhavý judikát. Popisuje, jak sám používá Copilot a Gemini, proč selhávají pilotní projekty a proč ho těší přístup k inovacím na ministerstvu zdravotnictví. Zdravotnictví podle něj AI potřebuje, protože lidí v něm přibývat nebude. V dílu zaznělo i to, že pacientů bude čím dál víc.

Kapitoly

1. 0:00 Ukázka, představení hosta a jeho zpravodaj o AI
2. 5:32 Závislost na amerických modelech a digitální feudalismus
3. 12:28 Token maxing a jak měřit přínos AI
4. 17:20 Kdo má na úřadě táhnout zavádění AI
5. 22:00 Proč se úředníci bojí přiznat, že používají AI
6. 24:06 Právník, halucinace a názor proti ChatGPT
7. 29:10 Jak se Petr Kohout dostal k AI ve veřejné správě
8. 32:42 AI v každodenní práci: Copilot, Gemini a vlastní agent
9. 38:20 Osobní údaje a AI jako oponent
10. 41:08 Platforma pro úřady a proč selhávají piloty
11. 45:39 Ministerstvo zdravotnictví a české AI startupy
12. 50:38 Proč mají být právníci v první linii AI

Citáty

„Pro mě je lepší, když sto uživatelů bude používat Copilota nebo cokoliv jinýho 20 minut denně, než když uvidím, že čtyři lidi v tom dělají nonstop.“

„Neměřím tím přínos umělý inteligence, měřím tím nevyužitej potenciál.“

„Ono se často říká, že když máš velký kladivo, tak spousta věcí vypadá jako hřebík, ale tady je zase zajímavý, když máš velký kladivo, tak zjišťuješ, do čeho tím můžeš praštit.“

„Spousta digitalizace probíhá tak, že vemu papírovej proces a jedna k jedný ho otočím do digitálu.“

„Ten právník, ať už je to in-house nebo advokát, toho nikdo neplatí za, obrazně řečeno, tu krev, kterou nechá na tý klávesnici. On je placenej za tu mentální kapacitu, za ten výkon.“

„Tím, jak jsou ty modely lepší a lepší i ty veřejně dostupný, tak je těžší a těžší odhalovat tu halucinaci, protože ty doby, kdy to vygenerovalo úplně nesmyslnej text, jsou pryč.“

„Pak přichází nová práce právníka, že musí obhajovat svůj názor proti názoru ChatGPT.“

„A najednou dostáváte ten feedback z druhý strany, že naprosto záměrně se snažíte torpédovat si vlastní návrh, čímž jste schopný ho o to víc vylepšit.“

„Najednou se zjišťuje, že třeba na tom baráku interně se bude muset odpracovat třeba pětkrát víc hodin, aby se dodalo tomu dodavateli na těch 30 hodin práce.“

„Umělá inteligence není technologická revoluce, umělá inteligence je pro mě sociokulturní fenomén.“

Petr Kohout: Úřadům pomůže AI pro sto lidí, ne pro čtyři nadšence

Petr Kohout, ředitel právního odboru Ministerstva zdravotnictví, patří k nejviditelnějším zastáncům umělé inteligence ve veřejné správě. V 15. dílu podcastu Uhlík vs Křemík s Davidem Salomonem a Adamem Hankou vysvětluje, proč ho víc než nejnovější modely zajímá, jestli AI používají běžní úředníci. Mluví také o strachu přiznat práci s AI, o selhávajících pilotech a o roli právníků.

Masové používání místo novinek

Kohout na ministerstvo nastoupil od 1. července po letech na Krajském úřadu Středočeského kraje. Říká, že ho přestaly zajímat špičkové novinky a vrací se k základům. Důležitější je pro něj implementace na masové úrovni: „Pro mě je lepší, když sto uživatelů bude používat Copilota nebo cokoliv jinýho 20 minut denně, než když uvidím, že čtyři lidi v tom dělají nonstop.“

Upozorňuje také na to, čemu říká digitální feudalismus. České firmy i úřady stojí na amerických řešeních od Officu přes Google po cloud od Amazonu, a kdyby se to v Americe někomu nehodilo, mohou je odstřihnout. Podle něj to není spjaté jen s umělou inteligencí. Kritické procesy by proto organizace měly stavět tak, aby šlo v nejhorším vyměnit model pod nimi. Adam Hanka doplnil, že sám ve svých pipelinech zkouší francouzský Mistral a že zdroje je potřeba diverzifikovat.

Tokeny neměří přínos

Debata se stočila k tomu, jak měřit přínos AI. Některé firmy sledují, kolik zaměstnanci spotřebují tokenů. Adam Hanka to považuje za metriku, která ukáže hlavně lidi, kteří AI nepoužívají a potřebují podporu. Kohout dodává, že často chybí základní otázka, na co chce organizace AI používat. Radí sepsat si na A4, čeho chce člověk dosáhnout, a připustit, že na jednoduchou úlohu stačí obyčejný robot.

Kdo má zavádění na úřadě táhnout? Podle Kohouta to musí jít shora i zdola: vedení, které ví, co chce, a ambasadoři, kteří kolegům u kávy ukážou, že únavnou práci udělá nástroj. Brzdou je digitální dluh. Spousta digitalizace podle něj probíhá tak, že se papírový proces jedna k jedné převede do digitálu, a výsledek pak trvá déle než na papíře.

Strach přiznat, že pomáhá AI

Ve veřejné správě podle Kohouta stále panuje obava přiznat, že člověk používá AI. Jde třeba o zprávy pro vedení, které by jinak psal tři hodiny a s nástrojem je má za pět minut. Lidé se bojí otázky, na co je úřad potom potřebuje. Kohout odpovídá na příkladu právníků: „On je placenej za tu mentální kapacitu, za ten výkon.“ Specializované nástroje sice dělají rešerše a výklady, ale právník musí poznat halucinace a judikáty, které vypadají dobře, a přesto nejsou přiléhavé. S lepšími modely je to podle něj stále těžší.

Novou prací je podle něj obhajovat svůj názor proti odpovědi ChatGPT, kterou si kolega připraví předem. Ta bývá správnou odpovědí na neúplně položený dotaz. Sám AI používá hlavně na kalendář, úkoly, shrnutí e-mailů v Copilotu a na diktování úkolů do Gemini cestou ze schůzky. Osobní údaje do nástrojů nedává, přípis od soudu s údaji lidí do AI vložit nemůže.

Proč selhávají piloty a proč mají právníci jít dopředu

Jedním z důvodů neúspěchu pilotních projektů je podle Kohouta pracnost na straně zadavatele. Dodavatel slíbí řešení za 30 hodin, jenže pak potřebuje data a vysvětlit procesy, a úřad tak interně odpracuje třeba pětkrát víc hodin. Adam Hanka to zná z praxe: první měsíc u klienta podle svých slov hlavně zadává domácí úkoly.

Na ministerstvu zdravotnictví Kohout oceňuje zodpovědnou implementaci a podporu inovativních řešení a startupů. Zdravotnictví AI potřebuje, protože lidí v něm víc nebude. A právníci podle něj patří do první linie, protože regulaci musí připravovat lidé, kteří technologii rozumí: „umělá inteligence není technologická revoluce, umělá inteligence je pro mě sociokulturní fenomén.“

Celý rozhovor s Petrem Kohoutem najdete v podcastu Uhlík vs Křemík.

Otázky a odpovědi

Kdo je Petr Kohout?

Petr Kohout je právník, který od 1. července vede právní odbor Ministerstva zdravotnictví. Předtím dlouhodobě působil na Krajském úřadu Středočeského kraje, kde devět let vedl právní oddělení. V podcastu Uhlík vs Křemík zaznělo, že je spoluautorem příručky Nástroje AI ve veřejné správě, spoluzakladatelem platformy pro AI ve veřejné správě a v letech 2024 a 2025 získal ocenění Osobnost AI v kategorii veřejná správa.

Měří počet spotřebovaných tokenů přínos AI ve firmě?

Podle Adama Hanky z podcastu Uhlík vs Křemík ne. Počet tokenů je metrika, po které firma sáhne, když neví, co měřit, protože se dá změřit snadno. Ukáže hlavně lidi, kteří AI nepoužívají a potřebují podporu nebo školitele. Měří se tím nevyužitý potenciál, ne přínos umělé inteligence.

Proč se úředníci bojí přiznat, že používají AI?

Petr Kohout v podcastu Uhlík vs Křemík popsal, že ve veřejné správě stále panuje obava přiznat práci s AI. Lidé třeba zprávu pro vedení, kterou by psali tři hodiny, mají s Copilotem za pět minut a bojí se otázky, na co je úřad potom potřebuje. V dílu zaznělo, že jde o AI shaming a pocit, že člověk začíná být zbytečný.

Nahradí umělá inteligence právníky?

Podle Petra Kohouta ne, protože právníka nikdo neplatí za práci na klávesnici, ale za mentální kapacitu a odbornost. Specializované nástroje dělají rešerše a výklady, ale právník musí poznat halucinace a judikáty, které nejsou přiléhavé, a s lepšími modely je to stále těžší. Novou prací je podle něj obhajovat vlastní názor proti názoru ChatGPT.

Proč selhávají pilotní projekty AI ve veřejné správě?

Petr Kohout v podcastu Uhlík vs Křemík uvedl, že jedním z důvodů je obrovská pracnost na straně zadavatele. Dodavatel slíbí řešení za 30 hodin práce, ale pak potřebuje data a pochopit procesy, takže úřad musí interně odpracovat třeba pětkrát víc hodin. Adam Hanka dodal, že se mluví o selhání 90 až 95 procent pilotů a že to je vlastnost pilota.

Jak Petr Kohout sám používá AI v práci?

Hlavně na back-office: schůzky a úkoly do kalendáře, v Copilotu si nechává shrnout e-maily, na které ještě neodpověděl, a cestou ze schůzky diktuje úkoly do Gemini. V Gemini si udělal agenta, který kontroluje jeho odborné články o veřejných zakázkách, jestli jsou aktuální a srozumitelné. Nejcennější je pro něj integrace nástrojů do pracovních procesů.

Proč by měli být právníci v první linii zavádění AI?

Petr Kohout v podcastu Uhlík vs Křemík řekl, že umělá inteligence je sociokulturní fenomén, který mění, jak žijeme a pracujeme, a společnost řeší její regulaci a práva občanů. To mají připravovat právníci, kteří technologii musí rozumět, protože nejde regulovat něco, čemu nerozumíte. AI Act a GDPR jsou podle něj propojené nádoby.

Co je digitální feudalismus?

Petr Kohout tak v podcastu Uhlík vs Křemík označuje stav, kdy české firmy i úřady stojí na zahraničních, hlavně amerických řešeních jako Office, Google nebo cloud od Amazonu. Pracují tak s cizími nástroji na cizím poli a v případě konfliktu je může někdo odstřihnout. Podle něj to není spjaté jen s umělou inteligencí.

Kdo a co v dílu zaznělo

• Creative Dock (firma, 1:01): Adam Hanka tam vede data a AI.
• Krajský úřad Středočeského kraje (instituce, 1:18): Dřívější dlouholeté působiště Petra Kohouta.
• Nástroje AI ve veřejné správě (kniha, 1:33): Příručka, jejímž je Petr Kohout spoluautorem.
• Osobnost AI (jiné, 1:41): Ocenění, které host získal v letech 2024 a 2025 v kategorii veřejná správa.
• Ministerstvo zdravotnictví (instituce, 2:15): Od 1. července tam Petr Kohout vede právní odbor.
• LinkedIn (produkt, 3:32): Na LinkedInu vychází každý týden zpravodaj Petra Kohouta.
• NotebookLM (produkt, 5:06): Host z něj nějakou dobu dělal namluvená videa zpravodaje na YouTube.
• Fable (produkt, 6:48): Model, který byl na čas nedostupný a ukázal závislost na jednom poskytovateli.
• Anthropic (firma, 6:51): Firma za modelem Fable, jehož dostupnost omezila americká regulace.
• Mistral (firma, 8:16): Evropský model, se kterým Adam Hanka experimentuje ve svých pipelinech.
• Microsoft Copilot (produkt, 10:23): Nástroj, který host používá na shrnutí e-mailů a jehož verzi od zaměstnavatele se zeleným štítem má pro pracovní podklady za v pořádku.
• Amazon (AWS) (firma, 10:54): Příklad amerického cloudu, na kterém stojí české firmy i úřady.
• Schwarz Group (firma, 11:23): Skupina, o které v dílu zaznělo, že buduje vlastní evropský cloud.
• Stackit (produkt, 11:35): Cloud Schwarz Group jako možná evropská konkurence AWS.
• Waze (produkt, 15:20): Příklad, že běžnému uživateli je jedno, jestli je uvnitř umělá inteligence.
• Power BI (produkt, 16:41): Adam Hanka ukazuje, že na přenos dat do PowerPointu stačí plugin.
• Černá AI festival (akce, 23:57): Zářijový festival v Ostravě, kde host vystoupí a moderátoři budou.
• Markéta Foldy-Náhelová (osoba, 25:47): Vrchní ředitelka sekce na ministerstvu zdravotnictví, kterou host zmiňuje u inovací.
• Adam Gřunděl (osoba, 25:49): Spoluautor knížky o využití AI pacienty i lékaři.
• ChatGPT (produkt, 26:12): Pacienti i kolegové si v něm připravují diagnózy a rešerše.
• Jeffrey Hinton (osoba, 30:38): Jeden z moderátorů se ptá, jestli to byl inženýr z Googlu, o kterém host mluví.
• Jakub Dohnal (osoba, 31:10): CEO advokátní kanceláře Arrows, s nímž host napsal dva e-booky o AI ve veřejné správě.
• Arrows advokátní kancelář (firma, 31:12): Kancelář, kterou vede Jakub Dohnal.
• Lichnovský (osoba, 31:16): Advokát z první skupiny lidí kolem AI, které host potkal na LinkedInu.
• Gemini (produkt, 33:32): Host v něm má agenta na kontrolu článků a diktuje do něj úkoly.
• Telegram (produkt, 36:17): Adam Hanka si přes něj nahrává nápady do vlastní databáze.
• Platforma pro AI ve veřejné správě (organizace, 41:08): Komunita pro sdílení zkušeností úřadů, kterou host spoluzaložil.
• SÚKL (instituce, 46:37): Host si není jistý, jestli nová iniciativa pro zdravotnické startupy spadá pod něj.
• Česká asociace umělé inteligence (organizace, 48:26): Ministerstvo zdravotnictví s ní podle hosta navázalo spolupráci.
• Matěj Misař (osoba, 48:54): Host ho obdivuje za nasazení pro Carebot i celý ekosystém.
• Carebot (firma, 49:00): Česká firma z oblasti AI ve zdravotnictví.
• Cardi AI (firma, 49:19): Startup s hrudními pásy na arytmie, jehož reklamu host viděl na Seznamu.
• Irene (produkt, 49:44): Další zdravotnické řešení, jehož reklamu host zaznamenal.
• AI Act (jiné, 51:53): Na jeho guidelines se podle hosta dlouho čekalo, protože chyběli lidé, kteří by je napsali.
• Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (instituce, 55:49): S jeho rozhodovací praxí umí pracovat nástroje pro zakázkáře.

O hostovi

Petr Kohout je právník a od 1. července ředitel právního odboru Ministerstva zdravotnictví. Předtím dlouhodobě působil na Krajském úřadu Středočeského kraje, kde vedl právní oddělení a řešil i investice, kvůli kterým si udělal certifikaci projektového manažera. Na gymnáziu chodil do programátorské třídy a o sobě říká, že je od přírody líný, a proto hledá, jak práci dělat co nejefektivněji. S AI začal po vydání ChatGPT na konci listopadu 2022, s advokátem Jakubem Dohnalem napsal dva e-booky o AI ve veřejné správě a skoro tři roky každý týden vydává zpravodaj o AI. Spoluzaložil platformu pro AI ve veřejné správě a v letech 2024 a 2025 získal ocenění Osobnost AI.

Přepis dílu

[0:00] Petr Kohout: Pro mě je lepší, když 100 uživatelů bude používat Copilota nebo cokoliv jiného 20 minut denně, než když uvidím, že 4 lidi v tom dělají nonstop. Chceme mít zaimplementovaný AIko. Ale my nevíme přesně, co s tím budeme dělat.

[0:13] Adam Hanka: To je věta ekvivalentní tomu: "Chci mít ve skříni 4 kladiva."

[0:16] Petr Kohout: Mně je jedno, jestli v Outlooku je nebo není umělá inteligence. Mě zajímá, jestli je schopný ten Outlook mi třeba navrhnout automatické odpovědi. Úplně optimální. To je jedno, jestli to je úřad nebo firma. Měli byste mít vedení, které to chce. Ale další věc je: které ví, co chce, že tomu aspoň rámcově rozumí. Oni varují před tím, že dneska spousta pacientů si "generuje" své diagnózy. Pro mě je nejhodnotnější na těch AI nástrojích ta integrace.

[0:40] David Salomon: Sledujete podcast Uhlík versus Křemík, pořad i pro ty, kteří mají pocit, že úřady a umělá inteligence nejdou dohromady. Dnes budeme řešit právníky, úředníky, veřejné zakázky, digitalizaci státu a také to, jestli nás jednou bude spravovat agentní stát. Tak jdeme na to. Já jsem David Salomon a vždycky tu se mnou sedí i Adam Hanka, šéf dat a AI v Creative Docku. Ahoj, Adame.

[1:03] Adam Hanka: Nazdar, Davide.

[1:04] David Salomon: A naším dnešním hostem je Petr Kohout. Ahoj, Petře.

[1:07] Petr Kohout: Zdravím, pánové.

[1:13] David Salomon: A co nám o Petrovi řekla umělá inteligence? Petr Kohout je právník, dlouhodobě působící na Krajském úřadu Středočeského kraje, 9 let vede právní oddělení. Specializuje se mimo jiné na veřejné zakázky, obchodní a občanské právo, ochranu dat, kyberbezpečnost a legal tech. Je spoluautorem příručky "Nástroje AI ve veřejné správě" a spoluzakladatelem platformy pro AI ve veřejné správě. V letech 2024 a 2025 získal ocenění "Osobnost AI" v kategorii veřejná správa. Gratulujeme.

[1:46] Petr Kohout: Děkuju mockrát, vážím si toho.

[1:48] David Salomon: Ještě tam máme, že zajímavý je zejména svou kombinací technologického nadšení a rostoucí skepse. AI denně používá a prosazuje její zavádění, zároveň ale mluví o digitálním dluhu, závislosti na technologických platformách, špatných datech a projektech, které mohou selhat. Petře, je ten medailonek takto v pořádku?

[2:09] Petr Kohout: Tak v zásadě v pořádku je, nicméně akorát tam u té pracovní pozice a od 1. 7. jsem nově nastoupil na ministerstvo zdravotnictví jako ředitel právního odboru, čímž se mi samozřejmě otvírá zase úplně nová kapitola i ve vztahu k té umělé inteligenci. Takže mě to baví, těší a jsem zvědavý, co to přinese.

[2:29] David Salomon: Takže je vidět, že ta aktualizace AIčka ještě je trošku v rezervě. Takže gratulujeme i k novému místu a přejeme, ať se ti tam moc daří. Pro mě osobně je Petr především autorem zpravodaje, což je zpravodaj AI. Ten moc doporučuju, čerpáme pro něj témata i v Uhlíku a v Křemíku. Doteď jsme to dělali tajně, ale teď už se k tomu.

[2:52] Adam Hanka: Teď se k tomu musíme přiznat.

[2:53] David Salomon: Teď se k tomu veřejně přiznáváme. Je to náš takový zdrojový coming out a děkujeme ti moc za tu práci.

[3:00] Petr Kohout: Ne, já jsem z toho nadšený, i když to nikdo nepřiznává, protože to vzniklo čistě fakt z mé strany jako zájmová věc. Ono to furt i pokračuje a nemám žádnou ambici připisovat si za to jakýkoliv kredit, protože sám samozřejmě čerpám ze zahraničních zdrojů. Takže už jenom to, že někomu to dá to téma k hovoru, je naplnění té vize, proč jsem to začal dělat.

[3:21] David Salomon: Pro mě to je ve skutečnosti znamení toho, že začíná pondělí. Já vím, že my jsme se o tom kolikrát už bavili a ty občas říkáš takový ty věci jako "dopisoval jsem to ve dvě ráno".

[3:29] Petr Kohout: Je to tak.

[3:30] David Salomon: A já vždycky, když mně to v pondělí na tom LinkedInu přijde, tak já z toho opravdu cítím tu dřinu, kterou jsi do toho dal.

[3:36] Petr Kohout: To zoufalství.

[3:37] David Salomon: A teď mi přišel asi 127. díl nebo něco takového.

[3:41] Petr Kohout: Ne, mám asi 152.

[3:42] David Salomon: Nebo 152. dokonce. A ty jsi ani jednou nevynechal.

[3:45] Petr Kohout: Ne, jednou to vyšlo v pondělí. Jednou fakt jsem.

[3:48] David Salomon: Dobře, ale to jsi pořád nevynechal.

[3:49] Petr Kohout: Ne, nevynechal. Jakmile bych totiž vynechal, tak by už ve mně vznikl takový "hele, už jsem to udělal minule".

[3:55] David Salomon: A nic se nestalo.

[3:56] Petr Kohout: Nic se nestalo. Nikdo si toho nevšiml, takže by se to mohlo stát. Takový to klasický.

[4:00] David Salomon: 157. díl, jestli správně dělím počtem týdnů v roce.

[4:04] Petr Kohout: Tři roky to budou.

[4:04] David Salomon: Ty jsi oslavil tři roky už.

[4:06] Petr Kohout: Ještě ne, Bude to. Já mám pocit, vyšel 152., takže blížím se ke třem letům. Zatím to drží.

[4:13] David Salomon: Jak bylo v těch buďto páni, kluci, nebo kde to bylo, jak říkali, a teď kolik je hodin? Akorát tak na pořádnej výprask. Tak já myslím, že ten díl, co jsi říkal teď, je akorát ten nejlepší, abyste se všichni přihlásili k odběru.

[4:24] Petr Kohout: Díky moc.

[4:25] David Salomon: Zpravodaj Petra Kohouta. A jak to funguje? To je přes LinkedIn nebo je to jakoby.

[4:30] Petr Kohout: Není to Linkáč. Já jsem zkoušel i různý jiný platformy, ale tím, že fakt je to pro mě zájmová věc, dělám to po večerech, tak jsem zjistil, že ta energie, kterou pak musím věnovat tomu, aby to vyšlo někde jinde, se mi do toho nechce dávat.

[4:45] David Salomon: Repostování na další platformy jsi ještě pomocí umělé inteligence nezautomatizoval?

[4:49] Petr Kohout: Zkoušel jsem, ale tím, že ten Linkáč má v tom editoru nějakou skladbu, tak úplně mi to nesedělo a zase nechtěl jsem dávat ven nějaké extra, nechci říct paskvil, ale v podobě, ve které se mi to nelíbí. Já jsem dokonce zkoušel, to mi docela dlouho vydrželo, že jsem to pomocí NotebookLM nechával z toho dělat takový to video namlouvání a dával jsem to na YouTube. Tam těch dílů vyšlo relativně dost na mě, ale taky jsem pak zjistil, že je to dalších třeba 25-30 minut, které tomu musím věnovat, což, když to děláte v jednu v noci, tak je to zabijácký. Takže jsem to nakonec opustil.

[5:25] David Salomon: Skvělej zdroj témat. Baví mě i ta forma, je tam i písnička.

[5:29] Petr Kohout: Vždycky, každej týden doporučuju písničku. Je to tak.

[5:31] David Salomon: Super. Než se pustíme do těch úředních témat, to bude takový na vážno, tak se pojďme i podívat na pár aktualit ze světa AI a budu rád, když je oba dva okomentujete. Například, co se týká závislosti na jednom poskytovateli. Některé firmy můžou totiž získat pocit, že cloudové AI nástroje budou trvale dostupný. Ve skutečnosti ale může třeba přístup k nim změnit nějaká regulace nebo geopolitický konflikt nebo rozhodnutí samotného poskytovatele. Asi víme, že nedávno Amerika zakazovala, pak povolovala ty antropikový modely. Jak to vidíte? Měly by ty organizace ty svoje kritický procesy stavět s nějakou prevencí nebo se rozkročit na víc zdrojů? Co s tím?

[6:17] Petr Kohout: Podle mě by organizace měly svoje kritický procesy se určitě vždycky musejí stavět takovým způsobem, aby v nejhorším šel třeba jenom vyměnit ten model pod tím. Ono se to samozřejmě potom musí do nějaký míry přepromptovat, ale ve chvíli, kdy máte třeba dobrej prompt management, tak změna toho promptu jako takovýho pro model podobný kvality už není tak náročná operace. To znamená, vždycky je potřeba myslet na to, že ty modely, který máme v tuhle chvíli, tady s náma zatím jsou, ale dlouhodobě bejt v podstatě nemusej. Ten příklad toho Fable ukázal, že Fable je ten model od Anthropicu, kterej byl na nějakou dobu zakázanej a teď nám ho zase Anthropic postupně na chvíli povoluje a potom nám ho zase možná zablokuje a my ani nevíme.

[7:01] David Salomon: Pro Evropu ale zakázanej, to bylo ještě ta.

[7:03] Petr Kohout: Ono to bylo složitější. Pro všechny. Mám pocit, že to bylo tak, že pro všechny, kdo neměli americký občanství nebo nebyli registrovaný jako firmy v Americe, protože já jsem postřeh na internetu nebo zrovna na Linkáči, že si stěžovali i některý majitelé, český majitelé firem, který byly registrovaný v Americe, že taky dostali odstřih od toho.

[7:22] Adam Hanka: On totiž americká vláda přikázala Anthropicu, že musí ten model zpřístupnit nebo že ho smí zpřístupnit pouze občanům Spojených států. A Anthropic řekl: "No, to je ale pěkná kravina. My ve skutečnosti nevíme, jak zjistit, jestli někdo je nebo není občan Spojených států." Takže právě proto, aby tuhletu z mýho pohledu absolutně přiblblou regulaci dodržel, tak to zakázal pro všechny. Takže on to znepřístupnil úplně všem s tím, že: "Hele, tady tenhle server asi nevidí vaši občanku a my nechceme porušovat tohleto nařízení." Pravděpodobně i z toho důvodu, že chtěli co nejvíc vyhovět Trumpově administrativě, aby jim potom postupně mohla povolit ten model zase dál distribuovat uživatelům. No a tahleta závislost, to je samozřejmě ohromnej problém. A ten druhej problém je v tom, že my jsme závislí v tuhle chvíli zejména na americkejch modelech.

[8:12] Adam Hanka: Byť já třeba v některejch svejch pipelinech experimentuju s evropským francouzským Mistralem. Tam si myslím, že to má dobrou výkonnost. Je to někde mezi haiku a sonetem. To znamená, ano, je to dobrej model, kterej dokáže třeba velmi dobře něco extrahovat. Zrovna včera mi někdo říkal, to jsem ještě nevyzkoušel, že Mistral má ve skutečnosti skvělý APIčko na čtení obrázků. Tomu se říká OCR, Optical Character Recognition. Takový to, že tomu dám print screen a ono mi to z toho vypíše ten text. Tak tam se zdá, že Mistral je fakt dobrej. Toto chci vyzkoušet, ale asi někdy až v příštím týdnu. Ale i my bychom se měli ve vývoji umělý inteligence učit přirozeně diverzifikovat ty zdroje, protože ta geopolitika je v dnešní době velmi nevyzpytatelná a řekl bych, že doba je rozkolísaná.

[8:59] Petr Kohout: Ono to navazuje. Já třeba, když chodím prezentovat nebo přednášet, tak spousta témat mi přichází samo. Já nemám rád, když se opakuju. A jedna z věcí, o kterých mluvím třeba letos, je právě digitální feudalismus a digitální nějaká samostatnost nebo odolnost. A třeba myslím si, že v pohledu z tý veřejný správy těch procesů, který jsou nějak zásadně závislý na umělý inteligenci obecně, nějakejch těch kritickejch bude málo. Ta veřejná správa z toho, co já vím, s tím experimentuje, samozřejmě zkouší různý procesy, ale vždycky jsou to spíš pilotní skupiny a tak dále. To znamená, tam, když dojde k odstřižení, tak furt víme, co s tím dělat dál.

[9:42] David Salomon: Můžu se tě jenom zeptat, když říkáš, že bude málo, myslíš tím, je to tvoje predikce, anebo je to popis současnýho stavu?

[9:49] Petr Kohout: Je to popis současnýho stavu. Já si myslím, že samozřejmě budete dospívat k tomu, protože to člověk vidí v práci, kolik věcí se dělá manuálně a dělají to lidi. To je věc, která mě trápí, hospodárnost. Tam v tom medailonku jsi říkal, že začíná převažovat skepse. Ta skepse nepřevažuje, ale řekl bych, že se začínám vracet zpátky do toho základu, že už mě tak nezajímá takový ty frontier věci, co na tom kdo dělá úplně extra zásadního. Pro mě je mnohem důležitější ta implementace na tý masový úrovni. Pro mě je lepší, když sto uživatelů bude používat Copilota nebo cokoliv jinýho 20 minut denně, než když uvidím, že čtyři lidi v tom dělají nonstop. A k tomu digitálnímu feudalismu, ano, ono to teďka hodně vylejzá s tou umělou inteligencí, ale realita je taková.

[10:42] Petr Kohout: Myslím si, že je to realita všech českejch firem, je to realita všech českejch úřadů. Na čem všichni fungujeme? Na Officeovejch řešeních, na Google řešeních. Všechno jsou to americký řešení. Někdo AWSko od Amazonu, taky americký řešení. To znamená cloudy, SharePointy, všechno jsou poskytovatelé ze zahraničí. Takže když to vezmu úplně ad absurdum, i teď jsme odevzdaný na pospas. Jasně, máme podepsaný nějaký smlouvy, super. Ale když by došlo k nějakýmu třeba globálnímu konfliktu nebo se to někomu nehodilo v Americe, tak je schopnej odstřihnout ty a co my s tím uděláme.

[11:21] David Salomon: Tady je třeba zajímavá iniciativa, nevím, jestli o ní víš, Schwarz Group, to znamená ty, co Lidl a německý Rewe a tak vyvíjejí vlastní cloudovou infrastrukturu, protože zjistili, že mají mnoho zákazníků ve své vlastní skupině. Myslím, že se to jmenuje Stackit a může to bejt první evropská konkurence Amazonu, co se týče právě AWSka nebo podobnejch serverovejch zařízení nebo služeb, na kterejch se potom taky bude dát nasazovat software a bude to naše evropský.

[11:50] Petr Kohout: Přesně tak. Takže jenom, když to shrnu, já si nemyslím, že by to bylo extra spjatý zrovna s tou umělou inteligencí. Je to obecně ty systémy, co používáme a právě ten digitální feudalismus v tom smyslu, že k naší práci používáme cizí nástroje a pracujeme na cizím poli. A máme akorát ten zisk z toho, co nám tam vzejde. Takže tak.

[12:11] David Salomon: Já bych za výrobce merche řekl, že začnem vyrábět kšiltovky "Let's make Europe great again". A to by mohlo bejt takovej jako návod. Teď je tady téma, který už jsme tady řešili několikrát, ale bude zajímavý se na něj podívat i z jinýho trošku aktuálního pohledu. Jak vlastně měřit skutečnej přínos AI? Firmy se totiž třeba snažej podpořit používání AIčka tak, že daj různý laťky a benchmarky. Čím víc vyplácáte tokenů, takzvanej ten token maxing, tak tím my vidíme, že to v tom víc pracujete, takže jste asi dobrý. Je to ta správná metrika?

[12:50] Adam Hanka: Tak je to metrika. Ve chvíli, kdy ta firma neví, co měřit, tak se vždycky vrhne na měření něčeho, co se dá změřit snadno. A tohle se dá změřit velmi snadno, protože po každým dotazu já od toho modelu zjistím, kolik tokenů jsem tím dotazem vyplácel. Co tím určitě dokážu zjistit, je, mám tady mnoho uživatelů, kteří to nepoužívají vůbec nebo to používají příliš málo. Takže pokud potřebuju identifikovat lidi, který potřebujou podporu nějak poplácat po ramenou a říct: "Hele, ty to taky zvládneš." Anebo poslat nějakýho školitele, tak pomocí týhle metriky samozřejmě dokážu zjistit ty, který tu podporu potřebujou. A to je taky něco, co chci měřit samozřejmě. Neměřím tím přínos umělý inteligence, měřím tím nevyužitej potenciál.

[13:35] Petr Kohout: Je to jedna z metrik. Já se přiznám, že třeba ROIky mě konkrétně u tý umělý inteligence zajímají hodně ve vztahu k veřejný správě. A stejně jako u řady jinejch témat v rámci tý umělý inteligence a veřejný správy, pak se člověk vrací zpátky o ten stupeň níž nebo odvrací se od tý umělý inteligence a přichází s otázkou: "A na co to chcete používat?" Já bych řekl, že ve spoustě, ale slyším to i od známejch z toho soukromýho sektoru, přesně chceme mít zaimplementovaný AIko. Chceme to mít dotehdy, ale my nevíme přesně, co s tím budem dělat.

[14:14] Adam Hanka: To je věta ekvivalentní tomu: "Chci mít ve skříni čtyři kladiva." Dobrý den, a máte hřebíky?

[14:20] Petr Kohout: No.

[14:20] Adam Hanka: Mohl bych je vidět?

[14:24] Petr Kohout: Řekl bych, že právě je to jedna z věcí, která obecně mi přijde, že je taková hodně podceněná. Přesně, nějakej projektovej management.

[14:32] Adam Hanka: Důvod, záměr, cíl, proč.

[14:34] Petr Kohout: To znamená, chci to implementovat, tak pojďme si na A4, hej, ně rukou, to je jedno, napsat, co chci dosáhnout. A je mi úplně jedno, jestli to budu dělat AIkem, protože pak by tam teoreticky měl bejt někdo, kdo se na to podívá a řekne: "Hele, ale to je super use case, ale na to nepotřebujem AIko, na to dáme obyčejnýho robota. Ten nám ty data taky vytěží, protože jsou jednoduchý, tam máme kolonky ano, ne. Bude to stát mnohem míň, můžeme to provozovat in-house, ale je to super a posunem se." Protože upřímně řečeno, je to jedna z věcí, o který jsme třeba mluvili loni, nebo bylo to takový téma, kam se ta AI posune. A myslím si, že teď je to vidět třeba v rámci toho, tý 365 těch Microsoftů. Běžnej uživatel je mu úplně jedno, s čím pracuje. On nepotřebuje pracovat s umělou inteligencí. Je to stejný jako s Wazem. Když prostě zadám, kam chci jet ve Wazu, mně je úplně jedno jako uživatel, jak tu trasu spočítá. Jestli to počítá pomocí umělý inteligence nebo pomocí nějakejch předchozích predikcí, nějakej běžnej matematickej model. Je mi to jedno. Já tam chci dojet. Přesně tak. A myslím si, že pro spoustu uživatelů je to úplně to samý. Mně je jedno, jestli v Outlooku je nebo není umělá inteligence. Mě zajímá, jestli je schopnej ten Outlook mi třeba navrhnout automatický odpovědi.

[15:49] Adam Hanka: Nebo schůzku do kalendáře.

[15:51] Petr Kohout: Došlýmu mailu. A jak k tomu ten model dospěje, to už je mi přece úplně jedno jako běžnýmu uživateli.

[15:56] Adam Hanka: Ale ty jsi řekl jednu hrozně zajímavou věc, ke který já bych se tady chtěl vrátit, protože mně se to v tý praxi taky velmi často děje. Totiž my, když hledáme use casy aplikace pro umělou inteligenci, tak to znamená, že převracíme fungování tý firmy nebo nějakýho týmu vzhůru nohama. A tam dochází k takový zajímavý věci, že ty lidi se opravdu začínaj zamejšlet nad svojí prací, jak ji dělaj a proč to dělaj, a že dokážeš vytáhnout z takovýho toho zajetýho rutinního vzorce: "Ráno přijdu, dám si kafe, pak udělám tohle, pak jdu na oběd a pak dělám támhleto." A v tu chvíli oni se fakt začínaj zamejšlet nad spoustou věcí, který dělaj, a zjišťujou, že je dělaj neoptimálně. Ale ne, že jim pomůže umělá inteligence, ale že na to třeba mezitím začal existovat nějakej prachobyčejnej plugin.

[16:41] Adam Hanka: Import dat z Power BI do PowerPointu. Na to existujou pluginy. Lidi to pořád printscreenujou, kopírujou ručně, pak přijdou a řeknou: "Já tady mám tenhle dashboard, chci, aby to umělá inteligence překlopila do PowerPointu." A ty zjistíš, že oni nepotřebujou AIčko. Oni potřebujou tu informaci o tom, že je tam nějakej plugin, kterej to dokáže udělat za ně a ušetříš tím spousta práce, ale ušetříš tím taky ty tokeny, protože hledáš jinej nástroj. Ono se často říká, že když máš velký kladivo, tak spousta věcí vypadá jako hřebík, ale tady je zase zajímavý, když máš velký kladivo, tak zjišťuješ, do čeho tím můžeš praštit.

[17:20] David Salomon: My tu AI adopci tady řešíme, Adam je na to samozřejmě expert a bude nás teďka zajímat i ten pohled z hlediska státní správy a úřadů. Kdo tam má bejt ten lídr a ten tahoun, kdo chce tu AI prosadit? Určitě to seš ty, Petře, ale obecně.

[17:38] Petr Kohout: Takhle, obecně si myslím, že aby to reálně fungovalo, tak to musí bejt úplně všichni. Průřezově samozřejmě, to neznamená, že když má úřad 600 zaměstnanců, tak tam musí bejt 600 nadšenců do AI. Ale hrozně často vidím, že to chce třeba nějakej interní tým. To znamená, to jsou ty vykonavatelé, ty exekutoři tý činnosti a tlačej to a třeba ajťáci tomu nejsou úplně nakloněný, vedení tomu není úplně nakloněný, nebo bude to stát peníze, nebude to stát peníze, máme na to, nemáme na to. Takže to je ta jedna cesta odspoda, která pak naráží na těch vyšších patrech. Stejně tak ale znám naprosto reálný případy, kdy to vedení to chce a naráží na odpor, jak se to propadá tou strukturou níž. To nejde, tam jsou legislativní překážky.

[18:25] Petr Kohout: Fajn, oni tam můžou bejt, ale pojďme si říct, jaký jsou a jestli se to dá nějak, ne že obejít, ale jestli se to dá teda nějak vyřešit, nebo teda omezíme nějakou funkcionalitu a zbytek poběží. To znamená, pojďme si to říct racionálně, co se s tím dá dělat, nedá dělat. Oba tyhle přístupy budou vždycky vrzat. Vždycky to bude v nějakým tření. To znamená, úplně optimální, to je jedno, jestli to je úřad nebo firma, měli byste mít vedení, který to chce, ale další věc je, který ví, co chce, že tomu aspoň rámcově rozumí. Nestačí vám, že jenom řekne: "Tak to kupte," ale neví co. Protože vy potřebujete i tu reálnou podporu. To znamená, kam to třeba reportujete. To znamená, měl by to bejt někdo nahoře, kdo to chce, což mně třeba se teď právě hrozně líbí na tom ministerstvu zdravotnictví, že je vidět, že ty inovace se dostávají do obrovskýho popředí. Je vidět, že to zdravotnictví to potřebuje, protože lidí víc nebude, nebo jenom velice obtížně.

[19:21] David Salomon: Lidí zaměstnanejch ve zdravotnictví víc nebude, zatímco pacientů bude čím dál tím víc, protože nám stárne populace.

[19:26] Petr Kohout: Ano, přesně, to je obrovský problémy a spousta věcí v tý administrativě, i jenom v tý administrativě, to nemusíme se vůbec bavit o tý implementaci do toho medicínskýho sektoru, ale vyloženě ta běžná administrativa.

[19:37] David Salomon: Těch je tam spoustu.

[19:39] Petr Kohout: A do toho byste měli mít nějakej tým, nějaký ambasadory a ono si to tak sedne všechno. Ty ambasadoři to rozšiřujou nenásilně mezi ty ostatní kolegy, protože jak nejlíp ukážete nebo přesvědčíte kolegu, že to chce taky.

[19:53] David Salomon: Používáte to samý.

[19:54] Petr Kohout: Že jdete na kafe a on tam stojí taky a je úplně zničenej, že teď hodinu něco někam přendával. A vy mu řeknete: "Já taky, ale já už vždyť tady na to máme nástroj, tady dvakrát klikneš, nahraješ to tam a ono se to udělá samo." Akorát to pak musíš zkontrolovat, ale to házení lopatou už udělá ten nástroj. A v okamžiku, kdy to slyší od kolegy, že to jde, tak je to samozřejmě přijímaný úplně jinak. Tam zazněl ten digitální dluh. Ta veřejná správa je hodně zatížená takovým duchem tý digitalizace, kdy spousta lidí dneska, když slyší digitalizace jako těch pracovníků, tak se jim ježí chlupy na zádech, na hlavě, protože ta digitalizace ve spoustě případů nepřinesla ten kýženej výsledek, to zjednodušení tý práce.

[20:45] David Salomon: A teď myslíš takovou tu digitalizaci, o který posloucháme typicky v televizi. Může to bejt i zpackanej stavební zákon.

[20:51] Petr Kohout: Jasně, ale to jsou zase takový ty top tier věci.

[20:54] David Salomon: A nebo myslíš takovou tu běžnou digitalizaci, co tam má probíhat a možná ani neprobíhá.

[20:58] Petr Kohout: Přesně, já jsem to říkal už určitě několikrát, ale spousta digitalizace probíhá tak, že vemu papírovej proces a jedna k jedný ho otočím do digitálu.

[21:10] David Salomon: To je velká chyba samozřejmě.

[21:11] Petr Kohout: A pokud to takhle udělám, tak výsledek je, že v mnoha ohledech ta digitální cesta trvá dýl než ta papírová, protože pak máte třeba nějaký systémy, než se vám načte to, co máte schvalovat, tak trvá třeba 15, 20 vteřin. Vy to odkliknete, čekáte, než se otevře další. Když jste to měli z toho dokumentu na stole, už jste třeba znali, tak tam jste naházeli parafy a měli jste za pět minut celej balík podepsanej a teď najednou čekáte. Takže když se to udělá dobře, tak ten přínos tam jednoznačnej je, ale ve spoustě případů to bylo fakt udělaný tak, jsme zdigitalizovali, digitalizace. Spousta věcí teď koluje po barácích online, lidi si to tisknou. Takže i to je takovej zátěž na to AIko. Takže ideální je, když se podaří sehrát ten tým zvrchu i zespoda, pak si myslím, že to má obrovskou šanci na ten přínos skutečně, aby byl doručenej.

[22:00] David Salomon: Jak velká část tvejch kolegů je ve skutečnosti otevřená adopci umělý inteligence takovým tím způsobem, že je to hodně zajímá, baví.

[22:10] Petr Kohout: To já teď nejsem asi tu.

[22:11] David Salomon: A že za tebou třeba choděj a říkaj: "Petře, poraď mi, protože vím, že ty seš v tom ten borec, píšeš tady ten spravod AI."

[22:17] Petr Kohout: Ty jo, já teď nejsem schopnej říct, protože samozřejmě jak jsem nově na tom ministerstvu, tak tam ty lidi neznám dostatečně do hloubky, protože to není teď aktuální zkušenost, ale já vím, když se potkávám s lidma na schůzkách, na konferencích a tak dále, tak vidím, že i v tý veřejný správě furt panuje určitá obava z toho to přiznat.

[22:42] David Salomon: Přiznat co?

[22:43] Petr Kohout: Že používám AI.

[22:44] David Salomon: Jo.

[22:45] Petr Kohout: Hele, super, tohle jsem si připravoval pomocí AIka, normálně bych to psal tři hodiny. To jsou třeba nějaký zprávy pro vedení, nebavím se o něčem citlivým ve správním řízení, ale máte udělat nějaký soupisky, tak to tam a vy ty podklady máte. To znamená, to, co se po vás chce, není nějaká mentální činnost ve smyslu, že to máte vymýšlet. Vy jenom ty podklady musíte.

[23:05] David Salomon: Zkompilovat.

[23:06] Petr Kohout: Zkompilovat a udělat z toho nějakej soupis. Tak to vám umělá inteligence dneska udělá takhle, když to jsou nějaký čísla. Použijete na to Copilot, kterej máte od zaměstnavatele se zeleným štítem, tam je to v pohodě. A vím, že spousta lidí takhle různě říká: "Hele, ale já to nepřiznávám, protože normálně bych to dělal tři hodiny, takhle jsem to měl za pět minut, pak jsem to akorát zkontroloval a bojím se toho dotazu." A na co vás tady teda máme, když to takhle frčí?

[23:31] David Salomon: Nějakej AI shaming. Hlavně takovej ten pocit toho, že začínáš bejt zbytečnej, protože ve státní správě podle mě existuje velký množství lidí, který skutečně pracujou s textama a s dokumentama. A velká část jejich práce je skutečně práce s textem a tam ta umělá inteligence má potenciál tuhletu práci velmi zrychlovat.

[23:53] Petr Kohout: A je to třeba jedno z témat, který teď, v září velkej AI festival v Ostravě a je to jedna z věcí, kterou já tam chci otevřít, je přesně, kde je ten přínos toho člověka. A třeba u těch právníků, já vždycky říkám, ten právník, ať už je to in-house nebo advokát, toho nikdo neplatí za, obrazně řečeno, tu krev, kterou nechá na tý klávesnici. On je placenej za tu mentální kapacitu, za ten výkon. Takže i když mám třeba nějakej nástroj specializovanej pro právníky, kterej mi dělá výklady, dělá mi rešerše, stahujeme judikaturu, tak to neznamená, že jsem toho právníka přeskočil, že už ho nepotřebuju. Protože právě díky tý expertize toho právníka ten právník rovnou ví, jestli to má smysl, jestli tam nejsou nějaký halucinace.

[24:38] Petr Kohout: A tím, jak jsou ty modely lepší a lepší i ty veřejně dostupný, tak je těžší a těžší odhalovat tu halucinaci, protože ty doby, kdy to vygenerovalo úplně nesmyslnej text, jsou pryč. Dneska vám to dá fakt hezkej text, hezký judikáty. Dokonce někdy, to bych řekl, že třeba teď co dělají i některý nástroje určený právě pro právníky, oni nehalucinujou v tom smyslu, že by mi dali blbej judikát. Ale když si ten judikát přečtu, tak zjistím, že není přiléhavej, že by ho nikdy nepoužil. On dokonce tam třeba je zmíněno to, co já řeším, ale je to tam zmíněno okrajově, nebo to řeší tak, že mně to nějak nepomáhá v tý mý argumentaci. A to je věc, na kterou je potřeba právě ten právník s tou expertizou. Takže to tam zůstává a ta podkladová vrstva je ta příprava.

[25:24] David Salomon: A u těch úředníků je to velmi často podobný, vědět, kterou část tý zprávy teďkonc napíšeš do reportu pro vedení, protože pro ně je to relevantní. To je ten kognitivní výkon. Kognitivní výkon není, že to potom dohledáš, takhle to vytáhneš tou myšičkou, zmáčkneš Ctrl+C a někde jinde zmáčkneš Ctrl+V.

[25:42] Petr Kohout: A je to teď třeba v rámci toho zdravotnictví, na zdravotnictví super vrchní ředitelka sekce Markéta Foldy-Náhelová, je tam Adam Gřunděl, kterej vydal i knížku teďka ještě s doktorem Volným, právě o tom, i jak se dají využívat ty nástroje pacientsky a i z druhý strany, ze strany těch lékařů. A přesně oni varujou před tím, že dneska spousta pacientů si generuje svý diagnózy. Jenomže problém je, že když právě přijdete za tím doktorem, tak on už ví, na co se vás má ptát. Když to ten ChatGPT se vás třeba nezeptá, takže vám řekne, že buď to nic není, nebo naopak, že to je strašně závažný, ale ten doktor ví, že se má doptat na dalších pět otázek, že se má třeba kouknout na nějaký léky, který jste brali dřív nebo později, že třeba to způsobuje ten lék.

[26:26] David Salomon: Mám v jedný zprávě napsaný, že pacient přichází do nemocnice, protože mu to poradila umělá inteligence a ten doktor se mnou pak odmítal mluvit. Ale já jsem se ho jenom zeptal, jestli mám jít do špitálu a ten mi řekl: "Jo, utrženej sval, běž do špitálu."

[26:39] Petr Kohout: Ale upřímně řečeno i třeba pro ty právníky to může bejt přínos, když přichází, já teď budu říkat klient, ale on to může bejt i kolega z baráku.

[26:49] David Salomon: Interní klient.

[26:50] Petr Kohout: Přesně tak. Pokud třeba si udělá už předem nějakou rešerši, tak samozřejmě může bejt kompletně špatně. Pak přichází nová práce právníka, že musí obhajovat svůj názor proti názoru ChatGPT. To se taky stává. No, ale vy mi říkáte, že to nejde, ale tady ChatGPT říká, že to jde. Takže já nově musím říkat, proč ten ChatGPT nemá pravdu a proč já ji mám. To je samozřejmě jedna z novejch prací.

[27:18] David Salomon: Jak tohle vyřešíš? Normálně mu nejdřív vybuchne hlava a pak to začne vysvětlovat. Chceš zdroje, ale když ti tam ta teta řekne: "Dobrý, ale tak jako vaše hlava versus AI, veškerenstvo."

[27:31] Petr Kohout: Takhle, je to úplně jednoduchý, většinou ty vztahy v tý práci jsou korektní. To znamená, ty lidi to nedělají s tím, že se vás snažej přechytračit, ale snažej se. Já jsem si udělal rešerši a přece jenom má to jít přes právní, tak vám to dávám. Vy se na to kouknete, ta rešerše je kompletně špatně, protože byl třeba špatnej dotaz nebo tam nebylo uvedený všechno. Respektive ta odpověď toho ChatGPT fríčkovýho je správná ve vztahu k tomu položenýmu dotazu.

[27:58] David Salomon: Je to správná odpověď na špatnou otázku.

[28:00] Petr Kohout: Ale vy víte, že ten dotaz nebyl kompletní, že tam jsou nějaký další věci, který vás zajímají, že tam je nějaká třeba předchozí smlouva, která už to nějak upravuje. A to jsou ty věci, který zná ten právník a samozřejmě je to o tý odpovědnosti. Takže vy říkáte: "Není to dobře, protože vám tam chybí tohle v rámci toho běžnýho kolegiálního v pohodě vztahu." A zároveň říkáte: "Hele, ve výsledku já to podepisuju, já jsem za to zodpovědnej po tý právní stránce, takže tohle je můj výklad." Tak to je. Nebejvá to, že to je nějaký konfliktní, ale je to jedna z věcí, která může přicházet nově jako nová práce, obhájení si názoru proti AI.

[28:37] David Salomon: To je zajímavý. Ty jsi zmínil AI festival. No a teď k Petrovi osobně. Kdy ses začal vnímat nejen jako umírněný fanoušek AI, ale začal ses cítit jako někdo, kdo může měnit fungování veřejné správy?

[29:24] Petr Kohout: To přišlo samo a do dneška nevím, jestli můžu to měnit. Spíš o tom hodně mluvím, ale mě vždycky zajímaly technologie. Já i na gymplu jsem byl v třídě programátorský, takže mám za sebou takový ty basiky a pascaly. Nicméně tak nějak ta právní cesta mě přitahla víc. To znamená, mám k tomu určitej vztah a samozřejmě jsem od přírody línej člověk, takže hledám způsoby, jak tu práci dělat co nejefektivněji, abych toho stihl víc, nebo abych z toho nebyl tak sedřenej. A takže i historicky ty legaltech nástroje, různý evidence, který už byly schopný vytahovat si nějaký věci sami. Experimentoval jsem dřív s různýma excelama, který už uměly, dneska by se řeklo reportovat, dřív to umělo dobře řadit. Takže to je jedna z věcí. A pak, to byl rok 22, kdy vyhodili v listopadu, na konci listopadu ChatGPT.

[30:22] David Salomon: Budou to čtyři roky brzo.

[30:24] Petr Kohout: Tak já jsem to postřeh v běžnejch mainstreamovejch médiích, že teď to přišlo, respektive ještě předtím jsem pochytil nějakýho toho inženýra z Googlu, kterej z Googlu utíkal a říkal, že to musej zastavit.

[30:38] David Salomon: Jeffrey Hinton?

[30:39] Petr Kohout: No, to bylo ještě předtím a právě říkal, že to má vědomí a že je potřeba jako to. Takže tak nějak se to skládalo, ale já právě tím, že už jsem těch věcí viděl hodně, tak jsem byl takovej rezervovaný. Říkám, hele, uvidím, ChatGPT, nevím, jestli byl úplně veřejnej nebo na pozvánku, to nevím. Ale pak nějak byly Vánoce, takový to volno, tak nějak samo od sebe to začalo přicházet. A shodou okolností jsem se na LinkedInu propojil s dalšíma pár lidma, který to hodně zajímalo. Mezi nima Jakub Dohnal, což je CEO Arrows advokátní kanceláře, pan Lichnovský, což je taky advokát, kterej se specializuje na daňovou a trestní sporovou agendu.

[31:23] David Salomon: To se mi promiň líbí, že na ministerstvu zdravotnictví zůstal ten étos jako dejte ty jména, nestyďte se.

[31:31] Petr Kohout: Já to právě říkám, že to jsou takový, který stály u zrodu. My jsme si říkali AI mafie, my jsme měli WhatsAppovou skupinu a v době, kdy to nikdo moc neřešil, tak my jsme fakt viděli a já jsem ještě byl v tý pozici dlouhodobýho úředníka a měl jsem hroznou radost, že se mnou tyhle advokáti z tý praxe mnohaletý jsou ochotný to se mnou sdílet a s Jakubem Dohnalem jsme napsali i dva ty e-booky AI ve veřejný správě. Takže takhle to vzniklo a postupně se to nabalovalo dál. To znamená, já jsem to neměl nalinkováno, tak teď budu dělat AI ve veřejný správě. Mě to zajímalo osobně a pak se to tak nějak všechno skutálelo. Začal jsem i ten zpravodaj vydávat, takže jsem v neděli, to vycházelo, proto když si někdo projde ty zpravodaje až do začátku, tak ty zpravodaje ve formě toho newsletteru začíná, já nevím, osmičkou nebo devítkou, protože těch prvních sedm vyšlo čistě jako posty linkáčovský. To jsem měl dlouhej post, kde jsem měl tři nebo čtyři zajímavosti a právě takhle ty lidi říkají: "Ty jo, dej to jako newsletter, ono nám to bude chodit do mailu, aspoň to neztratíme." Takže takhle to vzniklo a tak už se mě to nějak drží a tím, že jsem byl asi jeden z prvních v tý veřejný správě, kdo se o tom začal bavit, tak už mě to zůstalo, že o tom hodně mluvím.

[32:42] David Salomon: A u jakých pracovních úkolů hned saháš intuitivně po AI?

[32:47] Petr Kohout: Já to nejvíc používám jako back-officový řešení. To znamená, aby mi to zadávalo schůzky do kalendáře, aby mi to dávalo úkoly do kalendáře. Já mám třeba hrozně rád, oni jsou to hrozný prkotiny, ale v tom týdenním souhrnu to je to, co je to rozdílový. Třeba ve čtvrtek si nechám shrnout v Copilotu v tom basicovým, kterej mám teďka k dispozici. Shrň mi všechny e-maily od začátku týdne, který očekávají nějakou moji reakci a já jsem na ně neodpověděl. A ono vám to vyháže s proklikama a spousta lidí přesně říká: "Copilot, to je takový blbý, já radši používám." Pro mě je nejhodnotnější na těch AI nástrojích ta integrace. To jsme se i bavili před chvílí, já jsem Gemini člověk, protože to máte všechno zaintegrovaný. Přes Gemini můžete hledat maily. Většina lidí dneska, a to i v tý pracovní rovině, má v mailu celou tu knowledge base. Tam máte všechno.

[33:46] David Salomon: Kompletní databázi toho, co děláte.

[33:48] Petr Kohout: Ale z logiky věci ty maily samozřejmě nejsou nějak extra strukturovaný, nemáte to volejblovaný, takže historicky, to jsme přece řešili před rokem, komu jsem to mohl posílat. Takže scrollujete, hledáte, strávíte třeba hodinu hledáním něčeho, dneska vám to všechno vytáhne ten Copilot. Takže možná to není nejlepší řešení na trhu, ale tím, jak je to zaintegrovaný i do těch pracovních procesů a nástrojů, tak to jsou vlastně ty rozdíly. Takže to je za mě ten basic, kdy potom šáhnu rovnou.

[34:12] David Salomon: Já si to občas představuju jako takovej ten rýžovar, co máme doma. To totiž taky není jako.

[34:17] Petr Kohout: Jak máme rýžovar, jak funguje rýžovar?

[34:18] David Salomon: Rýžovar funguje tak, že do toho dáš rýži a ona se sama uvaří a nemusíš na to myslet. Dáš tam správnej poměr rýže a vody a klikneš na tlačítko a pak ti to za 40 minut řekne, že ta rýže je hotová. Nemusíš to míchat, nemusíš s tím nic.

[34:32] Petr Kohout: Rýže se nemíchá, když se vaří, víš to?

[34:34] David Salomon: No tak vím, protože mám doma rýžovar. A já jsem ji dřív dělal na plotně. A ten rýžovar ti ušetří přesně tu jednu kognitivní a ještě ti ušetří to jedno místo na tý plotýnce. A taky to není žádnej deal breaker, ale ve skutečnosti to šetří spousta práce a kognitivní kapacity při vaření.

[34:53] Petr Kohout: Je to deal breaker. Teď jsme si nedávno se ženou volali tak 10 minut o připálený rýži, takže.

[34:58] David Salomon: Tak vidíš, tak to se nám ještě nestalo.

[35:01] Petr Kohout: Ale přesně, protože ono to je vidět třeba v diskuzích na tom Linkáči. Občas to někdo přesně otočí tím, pokud už nemáte aspoň čtyři agenty a pracujete víc jak dvě hodiny denně, tak jste zoufalí loseri dneska už.

[35:13] David Salomon: Pracuješ víc než dvě hodiny denně, seš loser.

[35:15] Petr Kohout: Je to tak.

[35:16] David Salomon: Vítej mezi loserama.

[35:17] Petr Kohout: Je to tak. Takže v rámci tý bubliny, což je mimochodem taky vtipný, když pak vylezete z tý bubliny, tak zjistíte, že fakt jste úplně ustřelený, protože řešíte věci, který nikoho jinýho nezajímají.

[35:27] David Salomon: A tam ta bublina je ještě mnohem víc ustřelená.

[35:32] Petr Kohout: Mě to až tak netankuje. Mě zajímají ty minutový stěry z tý práce. Prostě přesně tohleto. Nebo jdu ze schůzky, nadiktuju na chodbě úkoly. Ať mi to teda Gemini, zatím uvidíme, jestli Copilot se taky pochlapí a řeknu: "Hele, dej mi na příští týden, že mám poslat tenhle report." A jsou to věci, který můžu dávat do soukromejch těch, protože já tam nedávám nic citlivýho, takže i pokud někdo nemá toho Copilota, není to důvod k výmluvě. Prostě poznámkovník, kterej vám ale sype ty věci s připomínkama. A to jsou jinak věci, že přijdete do kanceláře, sednete, otevřete nebo na mobilu to nadiktujete. Tohle vyřešíte cestou po tý chodbě.

[36:14] Adam Hanka: Hele, já tohle používám pořád. Já jsem si teda udělal svoji vlastní, mám Telegram připojenej do databáze na serveru, ale v zásadě je to velmi podobná věc. Kolikrát jdu po schodech a mě něco napadne a já vím, že moje hlava funguje tak, že já už to za sedm sekund nebudu vědět. Vezmu mobil, zmáčknu tlačítko, nahraju to tam a díky tomu, já asi nejsem efektivnější, protože musím odbavit víc tasků. Dřív jsem na spoustu z nich zapomněl a ono se to taky nějak vyřešilo. A teď mám potřebu tam skočit a nahrát, protože jsem si na něco vzpomněl.

[36:45] Petr Kohout: Nebo třeba ještě, jak ses ptal, na co to často používám, tak já relativně často píšu třeba i odborný články právě na téma veřejných zakázek, ochrana osobních údajů a tak dále. A udělal jsem si právě v Gemini agenta, jehož jedním z úkolů je zkontrolovat, že to, co tam říkám, nejsou blbosti, že to mám navázaný na nějaký aktuální znalosti a zároveň mi kontroluje, jestli nejsem moc ustřelenej. Jestli ten článek, protože.

[37:12] Adam Hanka: Je srozumitelnej.

[37:13] Petr Kohout: Je srozumitelnej, protože ty články většinou právě vycházejí třeba v médiích, který jsou určený právě třeba pro administrátory veřejnejch zakázek. Takže potřebuju tam mít tu odbornost zakázkovou, ale zároveň nemůžu moc hypovat nějaký svoje AI fantazie. Takže to třeba agent, protože normálně bych to četl. A to víš, když napíšeš článek a pak ho sám po sobě čteš, tak většinou je to dost dobrý.

[37:36] Adam Hanka: Připadáš si jako génius.

[37:38] Petr Kohout: A tady mi řekne: "Hele, a tady ve třech odstavcích po sobě opakuješ furt to samý."

[37:43] Adam Hanka: Hele, a na tohle já jsem si postavil takovej malej panel, že mám jako čtyři.

[37:46] Petr Kohout: Jako board.

[37:47] Adam Hanka: Mám čtyři osoby a ty to kontrolujou ještě každá z trochu jiný perspektivy, protože se mi to líbí.

[37:54] Petr Kohout: Já jsem hrozně to.

[37:55] Adam Hanka: Zkuste, to už je jenom sranda prostě.

[37:57] Petr Kohout: Já jsem hrozně příznivce takovýho toho 80/20 přístupu. Samozřejmě ne vždycky to jde, když řešíte vyjádření k žalobě, tak 80/20 úplně nepoužijete, ale na takovou tu běžnou každodenní agendu 80/20 super, protože nikoho nezajímá, že jste čtyři hodiny něco pilovali, když to nemá nějaký úplně zásadní dopad.

[38:18] Adam Hanka: A když pak kvůli tomu něco nestihneš udělat vůbec, že jo.

[38:20] David Salomon: Ty varuješ před závislostí na k použití AI. Když vás tak poslouchám, myslím si, že vy už jste oba dva v pokročilým stádiu, anebo se proti tomu dá nějak bojovat?

[38:32] Adam Hanka: No, to řekni Ty seš dál.

[38:34] Petr Kohout: No, já nevím, mě to asi budou muset vypnout a nechat.

[38:38] David Salomon: Vyoperovat.

[38:39] Petr Kohout: Já se budu muset zase znova vyvinout z jeskyně, když mě někdo odpojí od umělý inteligence. Tak já to tak zatím nemám, ono to hodně souvisí s tím typem tý práce, protože říkám, máme spoustu věcí, na který já tu umělou inteligenci nemůžu použít, nebo ji nemůžu použít jako ten core byznys. Protože třeba operujeme s osobními údaji, to znamená, já nemůžu vzít přípis od soudu, kde jsou uvedený osobní údaje těch lidí. Mohl bych to zanonymizovat, ale tam je zase problém, aby to bylo fakt zanonymizovaný tak, že to nedovodím ani z nějakejch okolností.

[39:15] David Salomon: Indicií.

[39:16] Petr Kohout: Indicií a tak.

[39:18] David Salomon: Promiň, že tě přerušuju, ale to praktický využití, třeba někdo řeší problém, rozvádí se lidi nebo něco takovýho a choděj jim nějaký papíry asi a oni si to pak doma dávají do toho ChatGPT.

[39:29] Petr Kohout: Tak když to jsou jejich vlastní osobní údaje, tak s tím si může samozřejmě člověk nakládat, jak chce, ty si může zveřejňovat, jak chce.

[39:36] David Salomon: Pak jsou tam ještě možná osobní údaje toho, s kým se rozvádíš.

[39:39] Petr Kohout: Ano, a tam už může docházet k nějakýmu, ale samozřejmě taky je rozdíl, jestli to děláte ve svým vlastním ChatGPTčku na vlastní zodpovědnost soukromě, ale v tý práci to má úplně jiný konsekvence. Tam samozřejmě, když s tím nepracujete tak, jak máte, tak ohrožujete toho zaměstnavatele, ohrožujete jeho reputaci, teoreticky za to můžete nést nějaký i pracovněprávní následky.

[40:03] David Salomon: Ty bys mohl ohrožovat celej stát, protože přece jenom nakládáš s údajema tohodle státu.

[40:08] Petr Kohout: To nevím, ale tu svoji roli bych nepřeceňoval, ale jde o to, že ještě jsem právník, takže ještě navíc o to víc k tomu přistupuju s nějakým, nechci říct despektem, ale respektem. Ale tam, kde se to dá používat i třeba v tý sporový agendě, kde třeba řešíme, což mám zkušenosti právě třeba z toho bejvalýho pracoviště, kde kolegové byli hodně otevřený tý implementaci, tak přesně, používáte to třeba jako oponenta. To znamená, já mu nenahrávám to svý vyjádření k soudu, ale říkám: "Hele, řeším tuhle situaci, chci to opřít o tyhlety ustanovení a jít touhletou cestou. Zkus mi vymyslet důvody, jak by mi to protistrana mohla rozstřílet." A najednou dostáváte ten feedback z druhý strany, že naprosto záměrně se snažíte torpédovat si vlastní návrh, čímž jste schopný ho o to víc vylepšit. Anebo počítáte už s těma alternativama, na který se u toho soudu může dostat.

[41:08] David Salomon: Vy máte tu platformu AI na sdílení informací. Už jste odlovili nějaký případy, že by třeba docházelo k duplicitnímu využívání AI, nebo máte třeba nějakej use case, kterej by stál?

[41:20] Petr Kohout: Já musím říct, že pokud to poslouchá někdo, kdo je členem platformy, tak se mu hrozně omlouvám, protože platforma letos je fakt uspalá. My jsme měli asi jenom jedno nebo dvě setkání, protože na to nemám dost času. Chtěl bych to dělat hezky, ne odflákle, takže fakt teď to je můj obrovskej dluh, ale byl bych hrozně rád od září, kdybychom to znova rozjeli. Mám připravený spoustu zajímavých lidí, který by tam mohli prezentovat, vzdělávat. A cílem tý platformy je primárně právě poskytovat praktický vzdělávání nebo takový ty hinty mezi sebou a ty lidi umožnit jejich propojení.

[42:01] David Salomon: I takový ty use casy k inspiraci, ne? Protože to je kolikrát to nejlepší vzdělávání, když ti někdo řekne: "Hele, já to používám na tohle a ty si řekneš: 'Ježiš, to já můžu taky.'."

[42:09] Petr Kohout: A mám už reálnou informaci, že se tam potkali dva nebo tři lidi z různejch obcí, zjistili, že jsou přes kopec a tak pak mimo tu platformu se sejdou, což je to optimum. Ta platforma nikdy neměla sloužit jako ten exekutor, kdo bude ta platforma je prostě já i spousta věcí, když třeba chci, aby tam někdo prezentoval, tak samozřejmě spousta těch lidí je z firem. Ta platforma je určená z 99% fakt jenom pro veřejnou správu, protože nechci z toho dělat markeťáckej kanál a chci, aby ty lidi se tam cejtili bezpečně. To znamená, když říkaj: "Hele, u nás na úřadě to moc nefunguje," tak já nechci, aby to jako se jako dostávalo ven, takže třeba ani jsme nenahrávali ty společný setkání teamsový nebo meetový.

[42:55] Petr Kohout: A když tam právě jde někdo zvenku, kdo má nějakej produkt, tak já říkám: "Hele, já jsem hrozně rád, že ten čas nám věnujete, ale chci, aby ta prezentace byla praktická. Nechci, aby to byla produktovka." A cílem je, aby pokud to někoho zajímá, tak se vám pak ozve, protože vy tam necháte kontakt a můžete si pak domluvit byznys kontakt, můžete jim něco vybudovat, vím, že třeba ty chatboty pro ty města, to je fajn. A pokud to někoho nezajímá, že ho to nudí, tak to půl hodinu snese a stejně se dozví něco zajímavýho, protože většinou ty lidi tam zakomponujou, jasně, jak oni to stavěj a zároveň řeknou třeba, jaký jsou hrozby, jaký jsou rizika, co by tam nemělo, nebo třeba řeknu, což si myslím, že je strašně důležitý, co si máte připravit, než oslovíte nebo než vůbec začnete zvažovat tu implementaci. To znamená, měli byste zhruba tušit, jakej proces tam poběží, jaký data do toho budete chtít dát, kolik na to máte připraveno a jaký od toho očekáváte výsledek.

[43:50] Adam Hanka: Případně ještě jaký máte další systémy, na který to budeme napojovat.

[43:53] Petr Kohout: Přesně, protože u pilotů, vím, že tys to i říkal, když jsme se viděli naposled, já teď nevím, jestli 80% pilotů selhává.

[44:02] Adam Hanka: Říká se 90 až 95, ale to je vlastnost pilota, to tak má bejt.

[44:07] Petr Kohout: Ano, přesně tak. A jedním z důvodů, mimochodem, proč ty piloty selhávají, je, že se zjistí, že je obrovská pracnost na straně toho zadavatele, aby se dostal k tomu řešení, protože spousta lidí má pocit, tak já poptám nějakou poradenskou firmu, která to staví, oni mi řeknou, že to postaví za 30 hodin, takže to bude stát 50 000, tak to je super, to si dovolíme, to je fajn. Jenomže pak ta dodavatelská firma přijde a řekne: "Tak a teď mi dejte ty data, co tam teda máme nalejt."

[44:38] Adam Hanka: Já to znám.

[44:39] Petr Kohout: A dostane 4 giga dat takhle v nějakým balíku a ta dodavatelská firma, protože nezná, většinou jsou to firmy nový, takže ani nemají dlouhodobý vztahy s veřejnou správou, takže ani neznají ani rámcově ty procesy a oni říkají: "Hele, dobrý, ale to musíme rozklíčovat." A teď najednou se začnou řetězit ty meetingy, ty schůzky a najednou se zjišťuje, že třeba na tom baráku interně se bude muset odpracovat třeba pětkrát víc hodin, aby se dodalo tomu dodavateli na těch 30 hodin práce.

[45:11] Adam Hanka: To já znám.

[45:11] Petr Kohout: A na tom to selže, protože ta představa je taková, tady máte 50 000 a za měsíc si převezme funkční řešení a bude to pecka, odprezentujem to a jsme daleko.

[45:20] Adam Hanka: Já tam první měsíc chodím zadávat domácí úkoly, jako že já nepracuju, pracuje klient a pak teprve můžu začít pracovat já.

[45:27] David Salomon: Je to tak, možná i to je ta mezera mezi současností a tím cílovým, řekněme, agentním státem, o kterým i ty mluvíš, takže jsme si odpověděli, co tomu chybí, hodně ještě. Když se podíváme přímo k vám do baráku novýho, takže na ministerstvo zdravotnictví, myslím si, že zrovna Češi mají velkej potenciál proniknout do světa zdravotnictví prostřednictvím AIčka. Co je tam novýho, nebo co tě tam překvapilo? Říkal jsi, že to vypadá velice pozitivně.

[45:57] Petr Kohout: To byla jedna z věcí, která mně dělala hroznou radost, což byl i důvod, proč jsem se třeba do toho výběrka hlásil, že fakt jsou tam lidi, který já respektuju s ohledem na to, jakou mají pracovní zkušenost, jaký mají takovej ten track toho, co dělali, jakým způsobem k tomu přistupujou. Je to ta zodpovědná implementace, není to hurá, jede se postupně, je tam obrovská snaha o podporu. Mám pocit, že včera zrovna právě na LinkedInu paní Foldina Helová a myslím, že to právě přesdílel i Adam Gründel nebo prezentoval, že právě, myslím, že teď, jestli se nepletu, nevím, jestli to je pod Suklem, ale to bych se, že vznikla skutečně iniciativa pro podporu inovativních řešení, startupovejch v tom medickýním sektoru, což je za mě super, protože jedna věc je, že si něco dělá někdo na úřadě, na baráku, ale je potřeba celej ten sektor podpořit a myslím si, že už jenom přesně to, že ten centrální orgán k tomu má nějakej přístup, může podpořit tu myšlenku těch startupistů.

[47:05] Petr Kohout: Hele, když se na to takhle dívaj na ministerstvu, tak třeba nebude špatný zkusit ten náš projekt rozjet, protože v okamžiku, kdy by to bylo naopak, kdy se ministerstvo bude tvářit, že všechno inovativní je špatné, že co není na papíře, je blbě, tak ta motivace toho soukromýho sektoru vymejšlet nějaký inovativní řešení, když by věděli, že pak se dostanou do papírový bitvy, jestli to můžou nebo nemůžou, je složitá. Takže to je za mě fakt obrovskej benefit, že vidím tu snahu a touhu a i potřebu, a vychází to, je to řízený datově, vychází to z tabulek, ze statistik.

[47:42] David Salomon: Česko má velmi dobře našlápnuto k tomu, aby se stalo, asi můžu říct, velmocí v oblasti umělý inteligence ve zdravotnictví. My už jsme jednu takovou éru zažili, já často rád říkám, ono se to málo ví, ale my jsme byli jednu dobu velmoc v antivirech, protože drtivá většina antivirů nebo třeba půlka planety, takový ty klasický retailový AVčka, byly Praha, Brno a do toho Bratislava a teď máme našlápnuto k tomu, abychom podobnej zářnej moment zažili v umělý inteligenci v oblasti zdravotnictví.

[48:16] Petr Kohout: Je to tak a třeba z pohledu toho ministerstva je vidět, že ten soukromej sektor je pro ně fakt významnej parťák, že je vidět, že je tam navázaná spolupráce s Českou asociací umělý inteligence. I ty lidi z toho soukromýho sektoru jsou součástí těch pracovních skupin toho ministerstva, takže já jsem z toho hrozně pozitivně naladěnej a myslím, že to je fakt perfektní ukázka toho, jak vypadá nezkostnatělej ten stát.

[48:45] David Salomon: A kdybys měl jmenovat některý ty startupy, kdo je pro tebe třeba takovej černej kůň, koho tam vidíš?

[48:50] Petr Kohout: Hele, já jsem v tomhletom hrozně zaujatej, protože já obdivuju Matěje Misaře pro jeho pracovní nasazení, pro jeho nasazení i mimo ten Carebot, kdy vidím, že spoustu tý energie věnuje přesně rozvoji celýho toho ekosystému, že se nesoustředí jenom na tu firmu, byť samozřejmě ono to je synergickej efekt, ale vím, že teď už normálně na mě vybíhá i na seznamu, teď ježiš, Cardi AI, ty dělají takový ty, ježiš, teď abych to řekl.

[49:24] David Salomon: Něco se srdcem, bych řekl.

[49:26] Petr Kohout: Přesně tak, takový ty arytmie a tak a normálně na seznamu na mě vybíhají ty jejich hrudní pásy, že už je to mainstreamový.

[49:33] David Salomon: Jako že už je to na seznamu jako reklama.

[49:36] Petr Kohout: Reklama, normálně taková ta reklama, viděl jsem.

[49:38] David Salomon: Možná o tobě Seznam ví něco, co bys o sobě taky měl vědět a chceš se jít nechat zkontrolovat.

[49:43] Petr Kohout: Je to možný, viděl jsem i reklamu na ten Irene, takže přijde mi, že tenhleten sektor je fakt v Česku na vzestupu a přijde mi, že tam to partnerství je super, protože mě spousta lidí, když jsem měnil práci, říká: "Hele, ale my jsme čekali, že půjdeš s tou tvojí expertízou někam fakt úplně natvrdo do toho."

[50:02] David Salomon: Do startupu.

[50:02] Petr Kohout: Do toho AIka a já s tou svojí pozicí mám k AIku poměrně daleko, čistě agendově, já se o AI nestarám, jsem zapojenej poměrně rychle do různejch skupin, právě třeba do EI ambasadorů v rámci ministerstva, ale mě nadchává už ten přístup a myslím si, že tím se to pak prolíná všecko.

[50:26] David Salomon: Tady bych vypíchnul citát: "Já se o AI nestarám," říká osobnost AI roku 2024 a 2025.

[50:35] Petr Kohout: Přesně tak, napište to tam. Ona se stará o mě.

[50:38] David Salomon: My si sem rádi zveme i ty povolání, který mají bejt buď na vyhynutí, tam by mohli patřit i právníci, ale ty naopak tvrdíš, že právníci mají být v první linii implementace AIčka. Proč?

[50:53] Petr Kohout: Tak to je takový historický z mý strany, ale umělá inteligence a jednoznačně se to prokazuje, říkám to hrozně dlouho, umělá inteligence není technologická revoluce, umělá inteligence je pro mě sociokulturní fenomén. Mění to, jak žijeme, jak pracujeme, jak vytváříme kulturu, jak ji vnímáme, jak komunikujeme, mění celou tu společnost. A z logiky věci, to je jedno z témat, který je hrozně blízký právníkům, my ne my jako právníci, ale my jako společnost řešíme tu regulaci, kam až ta umělá inteligence může, kde jsou ty práva toho člověka, kde jsou nějaký nezadatelný práva těch jednotlivejch občanů, a kdo jinej to má připravovat než ty právníci, takže to je důvod, proč si myslím, že mají bejt v přední linii, proč by měli tý technologii rozumět, jak chcete regulovat něco, čemu nerozumíte. Mimochodem, ukazuje se to třeba i na tom AI Actu, kdy se hrozně dlouho čekalo na různý ty guidelines k tomu, protože nebyli lidi, co by to napsali.

[51:59] David Salomon: Jsou už hotový, protože já mám pocit, že se na ně pořád trochu čeká.

[52:03] Petr Kohout: Já to vidím, ono to je tak rozvolněný, oni přicházejí různě, z různých těch expertních skupin, ale tam je totiž hrozně důležitý propojení, aby ten člověk byl jednak dobrej právník a zároveň ale rozuměl tomu, jak to funguje, protože to je to, co říkám, je to jako s jakýmkoliv jiným rizikem, když tomu riziku nerozumím, tak jak ho můžu řídit, jak se mu můžu vyhnout.

[52:28] Adam Hanka: Já jsem tohle zažíval ve firmách, kde jsme s právníkama byli v podstatě, oni byli o dvě kapitoly napřed v tom právu a já jsem byl o dvě kapitoly napřed v tom, jak funguje umělá inteligence a jsme to celý třeba půl roku společně prozkoumávali, a nebylo to tak, že jeden něco věděl výrazně navíc a ten druhej nevěděl nic, ale bylo to tak, že i tím, jak jsme se navzájem ptali toho druhýho a každej na to koukal z toho svýho pohledu, já víc technicky, oni víc právně, tak jsme to dokázali potom prozkoumat a vyřešit, řekl bych, celý, my jsme taky kdysi v Creative Docku třeba publikovali skoro jako první v Česku jeden vysoce rizikovej use case v HR, kterej jsme měli velmi dobře pokrytej, jak vývojově, tak z pohledu právního, ale to byla opravdu společná práce týmu vývojářů a právníků.

[53:20] Petr Kohout: A ono to sedí i do toho, co já si myslím dlouhodobě, že dřív byl takovej ten T-shaped těch znalostí, že právník měl bejt fakt ultra expert na právo, ideálně ještě na nějakou jeho konkrétní část, ale já třeba tím, jak jsem dělal na tom kraji, řešili jsme různý investice, tak dělal jsem si certifikaci projektovýho manažera, řešil jsem věci jako investiční, protože když za váma ty lidi choděj, ty odborníci z tý praxe a vy jim nerozumíte, když za váma přijde ajťák a začne vám mluvit, jak potřebujou dělat připojení a vy nerozumíte tomu, co chce.

[54:03] David Salomon: Prostě musíš hovořit jazykem jeho kmene.

[54:04] Petr Kohout: Přesně tak. Když nerozumím, co ten člověk chce, tak jak mám napsat dobrou smlouvu, a myslím si, že to ty právníky podle mě staví do poměrně složitý situace, že by měli bejt v popředí těch snah o tu implementaci i třeba v rámci těch interních týmů, což třeba na tom ministerstvu sedí, měl by tam bejt člověk, kterej se dobře vyzná v ochraně osobních údajů, protože to je věc, která AI Act a GDPR, to jsou propojený nádoby, jedno bez druhýho nedává moc smysl, takže ten tým takhle poskládanej, aby si navzájem ty lidi rozuměli a každej je pak expert v něčem jiným, ale v tom basicu všichni vědí, o čem se mluví.

[54:47] David Salomon: To znamená, když ty dáváš nástroje těm svým kolegům, řekněme podřízeným nebo kolegům v týmu, tak to vnímáš spíš jako demokratizaci toho právního vědomí, než že bys z nich dělal větší blbce postupem času, že bys degenerovali.

[55:03] Petr Kohout: Takhle, obecně ta odpověď bude shodná pro obě skupiny, který teďka vydefinuju, ale jedna věc je, když implementujeme nástroj přímo do právního týmu, tak to je ještě trošičku jiný, a druhá věc je, když ten nástroj nabízíme do baráku těm lidem, co nejsou právníci, a já třeba v jedný prezentaci mám, jestli se dá efektivita outsourcovat, jo, podle mě jo, protože ten standard je, že přijde právní dotaz a právní ho řeší, třeba k zakázce, a pak je druhá varianta, že třeba těm zakázkářům, kterýma je na starosti ty zakázky, dáte nástroj, kterej je třeba specializovanej právě na právní záležitosti týkající se zakázek, umí to dobře pracovat třeba s rozhodovací praxí Úřadu pro ochranu hospodářský soutěže, a najednou ty lidi s některýma věcma už se na vás vůbec neobracej, protože je to basic a oni si to jenom chtěli ověřit, a teď najednou mají to číslo jednací a ty lidi s tím umí pracovat, s těma číslama jednacíma, to nejsou lidi bez zkušeností, ale najednou to mají, takže vědí, hele, skutečně ten úřad se tomuhle věnoval, rozhodl takhle, takže my jedeme v pořádku, a nebo se na vás třeba obracej, ale už jsou to ty poučení, jako žadatelé o informaci, to znamená, najednou oni vám líp rozuměj, když se

[56:18] Petr Kohout: s nima bavíte, takže za všech okolností, ale důležitý je, aby ty lidi věděli, jak s tím pracovat, to je to, jak jsme si taky říkali, můžu všem lidem na baráku nabídnout Fable, ale pokud to budou používat jako basicovej Copilot, tak je to trošku škoda.

[56:35] David Salomon: Petře, my moc děkujeme, že jsi se u nás zastavil, budeme se na viděnou těšit nejpozději v září na Černá AI festivalu, vy nezapomeňte dát odběr podcastu Uhlík versus Křemík a budeme se s váma těšit u další epizody a poslední zhasne.

[56:50] Adam Hanka: A úplně poslední se přihlásí k zpravodaji na LinkedInu.

[56:54] Petr Kohout: Díky moc za pozvání, bylo to super a těším se, až se uslyším.